Německý filosof Eugen Herrigel vyučoval tento obor ve vzdáleném Japonsku a to mezi lety 1926 - 1929. V této době se díky svému pobytu v Japonsku setkal s mnoha aspekty východních filosofií. Herrigel se učil jak principům zenu, tak tradičnímu japonské lukostřelbě. Tomu se učil od mistra oboru jménem Awa Kenzô. Herrigel brzy zjišťoval, že veškerá japonská kultura a filosofie jdou pospolu ruku v ruce, a jedno nedokáže zcela kompletně existovat a fungovat bez toho druhého. Aby tedy Herrigel mohl být dobrým lučištníkem klasického japonského stylu zvaného kyudo, musel také dobře chápat filosofii a odnož buddhismu zvanou zen. Herrigel se v roce 1929 vrátil do Evropy a okamžitě se stal profesorem filosofie i ve svém rodném Německu. Díky svým knihám o zenu a lukostřelbě patřil mezi první autory seznamující Evropu s touto filosofií. Paradoxem Herrigelova života zůstává, že byl tento autor oddaným následovníkem nacistické filosofie, která se s buddhismem zásadně rozchází. Tuto oddanost vynechal jak Herrigel, tak jeho vdova z memoárů. Knihy autora si můžete přečíst také v českém jazyce a to konkrétně "Zen a umění lukostřelby" a "Zen".