Po základní škole nastoupil Jan Drnek na učební obor frézař a říkal si, že tohle si snad nezasloužil. Tehdy jsem ještě netušil, uvádí ve své autobiografii, že si nic nezasluhujeme, že celý život je dar, z nějž nevzniká žádný nárok. Od dítěte ze západočeské industriální periferie vyrostl přes trampa ke křesťanství a monarchismu. Ve svých knihách se snaží, aby nešlo jen o napínavý příběh, ale aby nechyběl “druhý plán,” obecně a společensky závažné sdělení. Píše detektivky a z vláštní žánr historické mystifikace, kde modifikuje skutečné historické události tím, že v některém z rozhodujících momentů přehodí výhybku proudu dějin (co by se např. dělo, kdyby Hitler vyhrál druhou světovou válku…). Jeho posledními knihami jsou Burani, Žáby v mlíku, Žába a škorpion, Žáby v bouři. Z dokumentárních děl napsal Krajinu pokladem o historii Plzeňska a dějiny pluku pětatřicátníků Hoši jako květ.