Karel Kaplan [*1928 ]

Narozen 28.8.1928 v Horním Jelení. Docent historie, politicko-historická literatura, specializace na poválečné dějiny Československa.

Historik Karel Kaplan poté, co vystudoval dějiny politického vývoje, pracoval jako historický konzultant pro ÚV KSČ. Tato pozice mu umožnila přístup i k přísně tajným dokumentům, a to i k utajovaným dokumentům Státní bezpečnosti. V 60. letech pak nastoupil do Historického ústavu Akademie věd, kde zastával místo zástupce ředitele. Jeho působení zde však skončilo poté, co bylo potlačeno Pražské jaro v roce 1968, do kterého se aktivně zapojil. Byl rovněž vyhozen z komunistické strany a dokonce byl zatčen a krátce vězněn. V roce 1976 odcestoval do Spolkové republiky Německo a vzal si také s sebou nashromážděné tajné materiály. Krátce nato mu bylo odebráno československé občanství a domů se mohl vrátit až v roce 1990, kdy se vrátil také na Akademii věd do Ústavu pro soudobé dějiny. Je rovněž autorem mnoha publikací ze svého oboru, mezi něž patří „Nekrvavá revoluce“, „Gottwaldovi muži“ nebo „Pět kapitol o únoru“.