Lewit, Karel

Karel Lewit patří mezi jednoho z nejvýznamnějších českých lékařů. Mnoho se tento lékař naučil již od svého otce, díky kterému se rodina dostala do Prahy (rodina je původem z Lublaně). Lewit začínal své lékařské vzdělání na univerzitě v Praze, nicméně v 1939 se kvůli situaci v Československu rozhodl odjet do Paříže, zde poprvé pracoval v nemocnici. Brzy však vypukla 2. světová válka a Lewit se rozhodl zapsat se do akce. Tento lékař působil jako zdravotník na mnoha bojištích, například na Seině nebo v Normandii. Za svou činnost později získal vyznamenání "Zlatý kříž ČSR". Po skončení války si Lewit, opět v Praze, dokončil vzdělání a začal se věnovat neurologii. Zaměřil se v té době na často opomíjené problémy v rámci kupříkladu páteře a lopatek. Postupně spolu s profesorem Janem Jiroutem začínal zkoumat neurologii podrobně a v roce 1948 poprvé představil svou léčebnou techniku (manuální terapeutická technika). Lewit postupně neurologii vyučoval, zkoumal, a inovoval. Později si založil také Rehabilitační centrum a stal se uznávaným profesorem jak u nás, tak ve světě. Na téma své práce napsal také několik publikací, například "Manipulační léčba" a "Bolesti v zádech".