Česká novinářka a spisovatelka Petra Procházková je jednou z největších osobností české humanitní pomoci a tím spojeného zpravodajství. Nejvíce se Procházková angažovala jako vojenská novinářka poté, co se rozpadl Sovětský svaz a na mnoha místech jeho bývalých oblastí se tak vyrojily konflikty, a to zejména na Kavkaze. Dlouhý čas se tato reportérka zajímala také o konflikt v Čečensku, zde byla v roce 1994 svědkyní nejen bombardování, ale také zajmutí několika rukojmích v jedné z nemocnic. Procházková byla mezi novináři, kteří se nabídli jako náhrada za rukojmí, kteří byli těžce nemocnými pacienty v oné nemocnici. Mimo tohoto podávala Procházková svědectví z mnoha dalších zemí, které zmítají válečné konflikty a občanské války. Její zprávy pocházejí například z Afghánistánů, Gruzie, Abcházie, nebo Náhorního Karabachu (Ázerbájdžán). V Afghánistánu našla Procházková také svého manžela, Paikara. Za svou práci si tato novinářka získala mnohá ocenění, včetně medaile Za zásluhy (tu získala v roce 2000 od prezidenta Václava Havla). O svých zkušenostech z válečných zón napsala také několik knih, mezi ty patří "Novinářka na Divokém východě", "Rošangol", nebo "Frišta".