Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy
12
%
462 Kč 525 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích
historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi
jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Podává důkaz o
tom, že k jihovýchodu Evropy poutaly Čechy v minulosti – stejně
jako je tomu i v dnešní době – četné kulturní, ekonomické a
politické vazby, a že tudíž tato oblast představuje významnou
součást českého „dějinného prostoru“. V rámci české historiografie
je předkládaná práce prvním pokusem o komplexní zachycení nejenom
tradičně reflektovaných kontaktů Čechů se slovanskými zeměmi
sledovaného regionu (Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a
Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou, Makedonií, Bulharskem), ale i
vztahů s jeho neslovanskými státy (Rumunskem, Moldavskem, Albánií,
Kosovem, Řeckem, Kyprem a Tureckem), tzn. s jihovýchodní Evropou
jako celkem, který je sice po stránce etnické, jazykové i kulturní
velmi různorodý, avšak z důvodu řady společných rysů představuje
specifický areál utvářený podobnými historickými osudy. Publikované
texty jednak shrnují a na základě nové odborné literatury mnohdy i
podstatně rozšiřují poznatky o starších obdobích bilaterálních
kontaktů, jednak poměrně detailně mapují vývoj těchto vztahů a
jejich proměny v posledních dvou desetiletích (1989–2010), což jsou
skutečnosti u nás většinou ještě odborně neprezentované.
Důležitým rysem předkládané práce je, že se v ní autoři
snažili zachytit vedle vzájemných styků politických a hospodářských
ve zvýšené míře také kontakty kulturní, sehrávající v dějinách
česko-balkánských vztahů často klíčovou roli, a to v celém jejich
širokém spektru: od vazeb mezi jednotlivými národními literaturami
přes vlivy v oblasti hudby, výtvarného umění, architektury, divadla
a filmu až po projevy vzájemné spolupráce ve vědě a školství.
Monografie může posloužit několika skupinám uživatelů: V prvé
řadě je určena historikům, kterým chce předložit zajímavá fakta o
odborně někdy dosti opomíjeném regionu jihovýchodní Evropy a jeho
mnohostranných kontaktech s českým prostředím. (Čtenáře knihy
bezesporu překvapí, kolik Čechů v průběhu staletí svými rozličnými
aktivitami přispělo ke kulturnímu a hospodářskému povznesení
jihovýchodoevropského regionu, případně se publicistickou či
vědeckou činností podílelo na šíření informací o něm doma i ve
světě.) Užitečná by měla být také vysokoškolským studentům
slavistických a balkanistických oborů, a to nejen jako učební text,
ale i jako inspirace pro jejich vlastní výzkumnou činnost. Zajímavá
může být také pro pracovníky českých zastupitelských a kulturních
institucí působících v zemích jihovýchodní Evropy. („Chytrá
diplomacie“ dokáže využít tradic vzájemných kulturních a
hospodářských kontaktů k snazšímu prosazování současných
ekonomických a politických zájmů.) Podnětná fakta mohou z knihy
získat i novináři a publicisté a přirozeně též všichni další
zájemci z řad široké veřejnosti.
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích
historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi
jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Podává důkaz o
tom, že k jihovýchodu Evropy poutaly Čechy v minulosti – stejně
jako je tomu i v dnešní době – četné kulturní, ekonomické a
politické vazby, a že tudíž tato oblast představuje významnou
součást českého „dějinného prostoru“. V rámci české historiografie
je předkládaná práce prvním pokusem o komplexní zachycení nejenom
tradičně reflektovaných kontaktů Čechů se slovanskými zeměmi
sledovaného regionu (Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a
Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou, Makedonií, Bulharskem), ale i
vztahů s jeho neslovanskými státy (Rumunskem, Moldavskem, Albánií,
Kosovem, Řeckem, Kyprem a Tureckem), tzn. s jihovýchodní Evropou
jako celkem, který je sice po stránce etnické, jazykové i kulturní
velmi různorodý, avšak z důvodu řady společných rysů představuje
specifický areál utvářený podobnými historickými osudy. Publikované
texty jednak shrnují a na základě nové odborné literatury mnohdy i
podstatně rozšiřují poznatky o starších obdobích bilaterálních
kontaktů, jednak poměrně detailně mapují vývoj těchto vztahů a
jejich proměny v posledních dvou desetiletích (1989–2010), což jsou
skutečnosti u nás většinou ještě odborně neprezentované.
Důležitým rysem předkládané práce je, že se v ní autoři
snažili zachytit vedle vzájemných styků politických a hospodářských
ve zvýšené míře také kontakty kulturní, sehrávající v dějinách
česko-balkánských vztahů často klíčovou roli, a to v celém jejich
širokém spektru: od vazeb mezi jednotlivými národními literaturami
přes vlivy v oblasti hudby, výtvarného umění, architektury, divadla
a filmu až po projevy vzájemné spolupráce ve vědě a školství.
Monografie může posloužit několika skupinám uživatelů: V prvé
řadě je určena historikům, kterým chce předložit zajímavá fakta o
odborně někdy dosti opomíjeném regionu jihovýchodní Evropy a jeho
mnohostranných kontaktech s českým prostředím. (Čtenáře knihy
bezesporu překvapí, kolik Čechů v průběhu staletí svými rozličnými
aktivitami přispělo ke kulturnímu a hospodářskému povznesení
jihovýchodoevropského regionu, případně se publicistickou či
vědeckou činností podílelo na šíření informací o něm doma i ve
světě.) Užitečná by měla být také vysokoškolským studentům
slavistických a balkanistických oborů, a to nejen jako učební text,
ale i jako inspirace pro jejich vlastní výzkumnou činnost. Zajímavá
může být také pro pracovníky českých zastupitelských a kulturních
institucí působících v zemích jihovýchodní Evropy. („Chytrá
diplomacie“ dokáže využít tradic vzájemných kulturních a
hospodářských kontaktů k snazšímu prosazování současných
ekonomických a politických zájmů.) Podnětná fakta mohou z knihy
získat i novináři a publicisté a přirozeně též všichni další
zájemci z řad široké veřejnosti.
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích
historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi
jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Podává důkaz o
tom, že k jihovýchodu Evropy poutaly Čechy v minulosti – stejně
jako je tomu i v dnešní době – četné kulturní, ekonomické a
politické vazby, a že tudíž tato oblast představuje významnou
součást českého „dějinného prostoru“. V rámci české historiografie
je předkládaná práce prvním pokusem o komplexní zachycení nejenom
tradičně reflektovaných kontaktů Čechů se slovanskými zeměmi
sledovaného regionu (Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a
Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou, Makedonií, Bulharskem), ale i
vztahů s jeho neslovanskými státy (Rumunskem, Moldavskem, Albánií,
Kosovem, Řeckem, Kyprem a Tureckem), tzn. s jihovýchodní Evropou
jako celkem, který je sice po stránce etnické, jazykové i kulturní
velmi různorodý, avšak z důvodu řady společných rysů představuje
specifický areál utvářený podobnými historickými osudy. Publikované
texty jednak shrnují a na základě nové odborné literatury mnohdy i
podstatně rozšiřují poznatky o starších obdobích bilaterálních
kontaktů, jednak poměrně detailně mapují vývoj těchto vztahů a
jejich proměny v posledních dvou desetiletích (1989–2010), což jsou
skutečnosti u nás většinou ještě odborně neprezentované.
Důležitým rysem předkládané práce je, že se v ní autoři
snažili zachytit vedle vzájemných styků politických a hospodářských
ve zvýšené míře také kontakty kulturní, sehrávající v dějinách
česko-balkánských vztahů často klíčovou roli, a to v celém jejich
širokém spektru: od vazeb mezi jednotlivými národními literaturami
přes vlivy v oblasti hudby, výtvarného umění, architektury, divadla
a filmu až po projevy vzájemné spolupráce ve vědě a školství.
Monografie může posloužit několika skupinám uživatelů: V prvé
řadě je určena historikům, kterým chce předložit zajímavá fakta o
odborně někdy dosti opomíjeném regionu jihovýchodní Evropy a jeho
mnohostranných kontaktech s českým prostředím. (Čtenáře knihy
bezesporu překvapí, kolik Čechů v průběhu staletí svými rozličnými
aktivitami přispělo ke kulturnímu a hospodářskému povznesení
jihovýchodoevropského regionu, případně se publicistickou či
vědeckou činností podílelo na šíření informací o něm doma i ve
světě.) Užitečná by měla být také vysokoškolským studentům
slavistických a balkanistických oborů, a to nejen jako učební text,
ale i jako inspirace pro jejich vlastní výzkumnou činnost. Zajímavá
může být také pro pracovníky českých zastupitelských a kulturních
institucí působících v zemích jihovýchodní Evropy. („Chytrá
diplomacie“ dokáže využít tradic vzájemných kulturních a
hospodářských kontaktů k snazšímu prosazování současných
ekonomických a politických zájmů.) Podnětná fakta mohou z knihy
získat i novináři a publicisté a přirozeně též všichni další
zájemci z řad široké veřejnosti.
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích
historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi
jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Podává důkaz o
tom, že k jihovýchodu Evropy poutaly Čechy v minulosti – stejně
jako je tomu i v dnešní době – četné kulturní, ekonomické a
politické vazby, a že tudíž tato oblast představuje významnou
součást českého „dějinného prostoru“. V rámci české historiografie
je předkládaná práce prvním pokusem o komplexní zachycení nejenom
tradičně reflektovaných kontaktů Čechů se slovanskými zeměmi
sledovaného regionu (Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a
Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou, Makedonií, Bulharskem), ale i
vztahů s jeho neslovanskými státy (Rumunskem, Moldavskem, Albánií,
Kosovem, Řeckem, Kyprem a Tureckem), tzn. s jihovýchodní Evropou
jako celkem, který je sice po stránce etnické, jazykové i kulturní
velmi různorodý, avšak z důvodu řady společných rysů představuje
specifický areál utvářený podobnými historickými osudy. Publikované
texty jednak shrnují a na základě nové odborné literatury mnohdy i
podstatně rozšiřují poznatky o starších obdobích bilaterálních
kontaktů, jednak poměrně detailně mapují vývoj těchto vztahů a
jejich proměny v posledních dvou desetiletích (1989–2010), což jsou
skutečnosti u nás většinou ještě odborně neprezentované.
Důležitým rysem předkládané práce je, že se v ní autoři
snažili zachytit vedle vzájemných styků politických a hospodářských
ve zvýšené míře také kontakty kulturní, sehrávající v dějinách
česko-balkánských vztahů často klíčovou roli, a to v celém jejich
širokém spektru: od vazeb mezi jednotlivými národními literaturami
přes vlivy v oblasti hudby, výtvarného umění, architektury, divadla
a filmu až po projevy vzájemné spolupráce ve vědě a školství.
Monografie může posloužit několika skupinám uživatelů: V prvé
řadě je určena historikům, kterým chce předložit zajímavá fakta o
odborně někdy dosti opomíjeném regionu jihovýchodní Evropy a jeho
mnohostranných kontaktech s českým prostředím. (Čtenáře knihy
bezesporu překvapí, kolik Čechů v průběhu staletí svými rozličnými
aktivitami přispělo ke kulturnímu a hospodářskému povznesení
jihovýchodoevropského regionu, případně se publicistickou či
vědeckou činností podílelo na šíření informací o něm doma i ve
světě.) Užitečná by měla být také vysokoškolským studentům
slavistických a balkanistických oborů, a to nejen jako učební text,
ale i jako inspirace pro jejich vlastní výzkumnou činnost. Zajímavá
může být také pro pracovníky českých zastupitelských a kulturních
institucí působících v zemích jihovýchodní Evropy. („Chytrá
diplomacie“ dokáže využít tradic vzájemných kulturních a
hospodářských kontaktů k snazšímu prosazování současných
ekonomických a politických zájmů.) Podnětná fakta mohou z knihy
získat i novináři a publicisté a přirozeně též všichni další
zájemci z řad široké veřejnosti.
Kolektivní monografie přináší v 15 dílčích studiích
historický přehled vývoje vztahů Čechů s národy a zeměmi
jihovýchodní Evropy od středověku až do současnosti. Podává důkaz o
tom, že k jihovýchodu Evropy poutaly Čechy v minulosti – stejně
jako je tomu i v dnešní době – četné kulturní, ekonomické a
politické vazby, a že tudíž tato oblast představuje významnou
součást českého „dějinného prostoru“. V rámci české historiografie
je předkládaná práce prvním pokusem o komplexní zachycení nejenom
tradičně reflektovaných kontaktů Čechů se slovanskými zeměmi
sledovaného regionu (Slovinskem, Chorvatskem, Bosnou a
Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou, Makedonií, Bulharskem), ale i
vztahů s jeho neslovanskými státy (Rumunskem, Moldavskem, Albánií,
Kosovem, Řeckem, Kyprem a Tureckem), tzn. s jihovýchodní Evropou
jako celkem, který je sice po stránce etnické, jazykové i kulturní
velmi různorodý, avšak z důvodu řady společných rysů představuje
specifický areál utvářený podobnými historickými osudy. Publikované
texty jednak shrnují a na základě nové odborné literatury mnohdy i
podstatně rozšiřují poznatky o starších obdobích bilaterálních
kontaktů, jednak poměrně detailně mapují vývoj těchto vztahů a
jejich proměny v posledních dvou desetiletích (1989–2010), což jsou
skutečnosti u nás většinou ještě odborně neprezentované.
Důležitým rysem předkládané práce je, že se v ní autoři
snažili zachytit vedle vzájemných styků politických a hospodářských
ve zvýšené míře také kontakty kulturní, sehrávající v dějinách
česko-balkánských vztahů často klíčovou roli, a to v celém jejich
širokém spektru: od vazeb mezi jednotlivými národními literaturami
přes vlivy v oblasti hudby, výtvarného umění, architektury, divadla
a filmu až po projevy vzájemné spolupráce ve vědě a školství.
Monografie může posloužit několika skupinám uživatelů: V prvé
řadě je určena historikům, kterým chce předložit zajímavá fakta o
odborně někdy dosti opomíjeném regionu jihovýchodní Evropy a jeho
mnohostranných kontaktech s českým prostředím. (Čtenáře knihy
bezesporu překvapí, kolik Čechů v průběhu staletí svými rozličnými
aktivitami přispělo ke kulturnímu a hospodářskému povznesení
jihovýchodoevropského regionu, případně se publicistickou či
vědeckou činností podílelo na šíření informací o něm doma i ve
světě.) Užitečná by měla být také vysokoškolským studentům
slavistických a balkanistických oborů, a to nejen jako učební text,
ale i jako inspirace pro jejich vlastní výzkumnou činnost. Zajímavá
může být také pro pracovníky českých zastupitelských a kulturních
institucí působících v zemích jihovýchodní Evropy. („Chytrá
diplomacie“ dokáže využít tradic vzájemných kulturních a
hospodářských kontaktů k snazšímu prosazování současných
ekonomických a politických zájmů.) Podnětná fakta mohou z knihy
získat i novináři a publicisté a přirozeně též všichni další
zájemci z řad široké veřejnosti.
Autor: | Kolektiv Autorů |
Nakladatel: | Historický ústav AV ČR, v.v.i. |
ISBN: | 978-80-7286-171-2 |
Rok vydání: | 2010 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Vazba: | vázaná |
Počet stran: | 368 |
Zařazení: | Česko • kolektivní monografie • Evropa jihovýchodní • dějiny mezinárodních vztahů |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Docat - Sociální nauka církve pro mladé
Kolektiv Autorů
-
Velký regres - Mezinárodní rozprava o...
Kolektiv Autorů
-
Na cestě se svatým Augustinem
Kolektiv Autorů
-
Přehled středoškolského učiva českého...
Kolektiv Autorů
-
Floristika
Kolektiv Autorů
-
Já, písnička 4.
Kolektiv Autorů
-
Dokonalá jízda na motocyklu
Kolektiv Autorů
-
Pravidla českého pravopisu
Kolektiv Autorů
-
Latinsko/ český slovník
Kolektiv Autorů
-
Bali a Lombok - Turistický průvodce
Kolektiv Autorů
-
Deutsch mit Max A1/díl 1 - pracovní s...
Kolektiv Autorů
-
Literatura pro 1. ročník gymnázií
Kolektiv Autorů
-
Ad fontes
Eva Doležalová
-
Akademická encyklopedie českých dějin
Jaroslav Pánek
-
Zápisy ze schůzí československé vlády...
Ivan Šťovíček
-
Hus – husitství – tradice - Praha
Kolektiv Autorů