Ucebnice.cz ZálibyKultura • uměníArchitektura
Termín obdržení zásilky
Dodací doba je ovlivněna statním svátkem ( 17.11 )
Česká pošta Středa 20.11
PPL Středa 20.11
Osobní odběr Čtvrtek 21.11
Termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle zvoleného typu platby. O Průběhu zásilky Vás budeme informovat e-mailem.
Při nákupu většího množství produktů negarantujeme dodání do zobrazeného data

Zahrady a vily manýrismu v souvislostech

Zahrady a vily manýrismu v souvislostech

394  Kč

Odesíláme do 3 až 5 dní

Sleva až 70% u třetiny knih
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu. V úvodu je citace textu z českého vydání Dekameronu, který navozuje pocitovou náladu italského Dolce vita vrcholné renesance. Další kapitoly představují manýrismus jako životní styl a zmiňují pohanské mýty a jejich ikonografii, také podněty a vznik zahrad manýrismu, krajinu střední Itálie jako původní popud zavedení krajiny do obrazů malířů a reliéfů sochařů renesance v Itálii. Tvorba grafiků a vedutistů je zde uváděna jako záměr zpřístupnit tvorbu manýristů a šířit její známost do ostatní Evropy, zejména na sever od Alp. Obecnější popis zahrad a vil manýrismu vymezuje téma a ikonografii. Následuje popis a hodnocení šestnácti nejznámějších zahrad, které poskytly nejvýraznější podněty kultuře zahrad po celé Evropě, ale zejména na sever od Alp. Samostatná kapitola zmiňuje nejvýznamnější kašny a fontány tohoto uměleckého stylu v italských městech a naznačuje souvislosti tradice se současností podobných projektů v dnešní Itálii. Vyzařování pozdní renesance (manýrismu) na sever za Alpy je stručně sledováno do českých měst a zámků. Je zmíněn přínos Rudolfínského manýrismu a hermetických věd v Praze a pozdní renesance v českých zemích vůbec. Podněty manýristického stylu v umění a myšlení jsou sledovány až do zahrad druhé poloviny 20. století. Jako zahrada jedna z prvních vytvořená na principech novomanýrismu je zařazena do souboru kapitol zahrada Peggy Guggenheim v Benátkách. Závěrečná kapitola stručně probírá umění novomanýrismu v Čechách druhé poloviny 20. století. Čtyři sta čtrnáct vyobrazení v knize a dvě na obálce tvoří obrazový soubor doplňující text jako vizuální a estetická informace významově rozlišená třemi velikostmi obrazových ilustrací. Umožňuje také číst knížku jen prohlídkou obrazových sdělení. Fotografie památek provedl sám autor textu na cestách po Itálii i doma. Výběrová bibliografie (675 položek) je rozdělena do desíti tématických odstavců a doplňuje texty malé monografie v širším okruhu významných publikaci a monografií citovaných až do roku 2008. Smysl monografie je odborně popularizující a měla by podněcovat hlubší zájem o fenomén těžící od počátku ze zaměření na filozofii a psychologii člověka v kontextu kultury a tvorby životního stylu a hodnotového zaměření. Introspektivní pohled na život viděný skrze kulturu, jak se zdá, neztrácí svou časovost ani dnes. Autorem knížky je nezávislý publicista a fotograf, který své zaujetí tématem sleduje již od dob vlastního studia na gymnáziu, kde se s nadšením setkal s monografií Maxe Dvořáka "Italské umění od renesance k baroku" vydaném v Praze 1946. Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu. V úvodu je citace textu z českého vydání Dekameronu, který navozuje pocitovou náladu italského Dolce vita vrcholné renesance. Další kapitoly představují manýrismus jako životní styl a zmiňují pohanské mýty a jejich ikonografii, také podněty a vznik zahrad manýrismu, krajinu střední Itálie jako původní popud zavedení krajiny do obrazů malířů a reliéfů sochařů renesance v Itálii. Tvorba grafiků a vedutistů je zde uváděna jako záměr zpřístupnit tvorbu manýristů a šířit její známost do ostatní Evropy, zejména na sever od Alp. Obecnější popis zahrad a vil manýrismu vymezuje téma a ikonografii. Následuje popis a hodnocení šestnácti nejznámějších zahrad, které poskytly nejvýraznější podněty kultuře zahrad po celé Evropě, ale zejména na sever od Alp. Samostatná kapitola zmiňuje nejvýznamnější kašny a fontány tohoto uměleckého stylu v italských městech a naznačuje souvislosti tradice se současností podobných projektů v dnešní Itálii. Vyzařování pozdní renesance (manýrismu) na sever za Alpy je stručně sledováno do českých měst a zámků. Je zmíněn přínos Rudolfínského manýrismu a hermetických věd v Praze a pozdní renesance v českých zemích vůbec. Podněty manýristického stylu v umění a myšlení jsou sledovány až do zahrad druhé poloviny 20. století. Jako zahrada jedna z prvních vytvořená na principech novomanýrismu je zařazena do souboru kapitol zahrada Peggy Guggenheim v Benátkách. Závěrečná kapitola stručně probírá umění novomanýrismu v Čechách druhé poloviny 20. století. Čtyři sta čtrnáct vyobrazení v knize a dvě na obálce tvoří obrazový soubor doplňující text jako vizuální a estetická informace významově rozlišená třemi velikostmi obrazových ilustrací. Umožňuje také číst knížku jen prohlídkou obrazových sdělení. Fotografie památek provedl sám autor textu na cestách po Itálii i doma. Výběrová bibliografie (675 položek) je rozdělena do desíti tématických odstavců a doplňuje texty malé monografie v širším okruhu významných publikaci a monografií citovaných až do roku 2008. Smysl monografie je odborně popularizující a měla by podněcovat hlubší zájem o fenomén těžící od počátku ze zaměření na filozofii a psychologii člověka v kontextu kultury a tvorby životního stylu a hodnotového zaměření. Introspektivní pohled na život viděný skrze kulturu, jak se zdá, neztrácí svou časovost ani dnes. Autorem knížky je nezávislý publicista a fotograf, který své zaujetí tématem sleduje již od dob vlastního studia na gymnáziu, kde se s nadšením setkal s monografií Maxe Dvořáka "Italské umění od renesance k baroku" vydaném v Praze 1946. Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu. V úvodu je citace textu z českého vydání Dekameronu, který navozuje pocitovou náladu italského Dolce vita vrcholné renesance. Další kapitoly představují manýrismus jako životní styl a zmiňují pohanské mýty a jejich ikonografii, také podněty a vznik zahrad manýrismu, krajinu střední Itálie jako původní popud zavedení krajiny do obrazů malířů a reliéfů sochařů renesance v Itálii. Tvorba grafiků a vedutistů je zde uváděna jako záměr zpřístupnit tvorbu manýristů a šířit její známost do ostatní Evropy, zejména na sever od Alp. Obecnější popis zahrad a vil manýrismu vymezuje téma a ikonografii. Následuje popis a hodnocení šestnácti nejznámějších zahrad, které poskytly nejvýraznější podněty kultuře zahrad po celé Evropě, ale zejména na sever od Alp. Samostatná kapitola zmiňuje nejvýznamnější kašny a fontány tohoto uměleckého stylu v italských městech a naznačuje souvislosti tradice se současností podobných projektů v dnešní Itálii. Vyzařování pozdní renesance (manýrismu) na sever za Alpy je stručně sledováno do českých měst a zámků. Je zmíněn přínos Rudolfínského manýrismu a hermetických věd v Praze a pozdní renesance v českých zemích vůbec. Podněty manýristického stylu v umění a myšlení jsou sledovány až do zahrad druhé poloviny 20. století. Jako zahrada jedna z prvních vytvořená na principech novomanýrismu je zařazena do souboru kapitol zahrada Peggy Guggenheim v Benátkách. Závěrečná kapitola stručně probírá umění novomanýrismu v Čechách druhé poloviny 20. století. Čtyři sta čtrnáct vyobrazení v knize a dvě na obálce tvoří obrazový soubor doplňující text jako vizuální a estetická informace významově rozlišená třemi velikostmi obrazových ilustrací. Umožňuje také číst knížku jen prohlídkou obrazových sdělení. Fotografie památek provedl sám autor textu na cestách po Itálii i doma. Výběrová bibliografie (675 položek) je rozdělena do desíti tématických odstavců a doplňuje texty malé monografie v širším okruhu významných publikaci a monografií citovaných až do roku 2008. Smysl monografie je odborně popularizující a měla by podněcovat hlubší zájem o fenomén těžící od počátku ze zaměření na filozofii a psychologii člověka v kontextu kultury a tvorby životního stylu a hodnotového zaměření. Introspektivní pohled na život viděný skrze kulturu, jak se zdá, neztrácí svou časovost ani dnes. Autorem knížky je nezávislý publicista a fotograf, který své zaujetí tématem sleduje již od dob vlastního studia na gymnáziu, kde se s nadšením setkal s monografií Maxe Dvořáka "Italské umění od renesance k baroku" vydaném v Praze 1946. Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu. V úvodu je citace textu z českého vydání Dekameronu, který navozuje pocitovou náladu italského Dolce vita vrcholné renesance. Další kapitoly představují manýrismus jako životní styl a zmiňují pohanské mýty a jejich ikonografii, také podněty a vznik zahrad manýrismu, krajinu střední Itálie jako původní popud zavedení krajiny do obrazů malířů a reliéfů sochařů renesance v Itálii. Tvorba grafiků a vedutistů je zde uváděna jako záměr zpřístupnit tvorbu manýristů a šířit její známost do ostatní Evropy, zejména na sever od Alp. Obecnější popis zahrad a vil manýrismu vymezuje téma a ikonografii. Následuje popis a hodnocení šestnácti nejznámějších zahrad, které poskytly nejvýraznější podněty kultuře zahrad po celé Evropě, ale zejména na sever od Alp. Samostatná kapitola zmiňuje nejvýznamnější kašny a fontány tohoto uměleckého stylu v italských městech a naznačuje souvislosti tradice se současností podobných projektů v dnešní Itálii. Vyzařování pozdní renesance (manýrismu) na sever za Alpy je stručně sledováno do českých měst a zámků. Je zmíněn přínos Rudolfínského manýrismu a hermetických věd v Praze a pozdní renesance v českých zemích vůbec. Podněty manýristického stylu v umění a myšlení jsou sledovány až do zahrad druhé poloviny 20. století. Jako zahrada jedna z prvních vytvořená na principech novomanýrismu je zařazena do souboru kapitol zahrada Peggy Guggenheim v Benátkách. Závěrečná kapitola stručně probírá umění novomanýrismu v Čechách druhé poloviny 20. století. Čtyři sta čtrnáct vyobrazení v knize a dvě na obálce tvoří obrazový soubor doplňující text jako vizuální a estetická informace významově rozlišená třemi velikostmi obrazových ilustrací. Umožňuje také číst knížku jen prohlídkou obrazových sdělení. Fotografie památek provedl sám autor textu na cestách po Itálii i doma. Výběrová bibliografie (675 položek) je rozdělena do desíti tématických odstavců a doplňuje texty malé monografie v širším okruhu významných publikaci a monografií citovaných až do roku 2008. Smysl monografie je odborně popularizující a měla by podněcovat hlubší zájem o fenomén těžící od počátku ze zaměření na filozofii a psychologii člověka v kontextu kultury a tvorby životního stylu a hodnotového zaměření. Introspektivní pohled na život viděný skrze kulturu, jak se zdá, neztrácí svou časovost ani dnes. Autorem knížky je nezávislý publicista a fotograf, který své zaujetí tématem sleduje již od dob vlastního studia na gymnáziu, kde se s nadšením setkal s monografií Maxe Dvořáka "Italské umění od renesance k baroku" vydaném v Praze 1946. Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu. V úvodu je citace textu z českého vydání Dekameronu, který navozuje pocitovou náladu italského Dolce vita vrcholné renesance. Další kapitoly představují manýrismus jako životní styl a zmiňují pohanské mýty a jejich ikonografii, také podněty a vznik zahrad manýrismu, krajinu střední Itálie jako původní popud zavedení krajiny do obrazů malířů a reliéfů sochařů renesance v Itálii. Tvorba grafiků a vedutistů je zde uváděna jako záměr zpřístupnit tvorbu manýristů a šířit její známost do ostatní Evropy, zejména na sever od Alp. Obecnější popis zahrad a vil manýrismu vymezuje téma a ikonografii. Následuje popis a hodnocení šestnácti nejznámějších zahrad, které poskytly nejvýraznější podněty kultuře zahrad po celé Evropě, ale zejména na sever od Alp. Samostatná kapitola zmiňuje nejvýznamnější kašny a fontány tohoto uměleckého stylu v italských městech a naznačuje souvislosti tradice se současností podobných projektů v dnešní Itálii. Vyzařování pozdní renesance (manýrismu) na sever za Alpy je stručně sledováno do českých měst a zámků. Je zmíněn přínos Rudolfínského manýrismu a hermetických věd v Praze a pozdní renesance v českých zemích vůbec. Podněty manýristického stylu v umění a myšlení jsou sledovány až do zahrad druhé poloviny 20. století. Jako zahrada jedna z prvních vytvořená na principech novomanýrismu je zařazena do souboru kapitol zahrada Peggy Guggenheim v Benátkách. Závěrečná kapitola stručně probírá umění novomanýrismu v Čechách druhé poloviny 20. století. Čtyři sta čtrnáct vyobrazení v knize a dvě na obálce tvoří obrazový soubor doplňující text jako vizuální a estetická informace významově rozlišená třemi velikostmi obrazových ilustrací. Umožňuje také číst knížku jen prohlídkou obrazových sdělení. Fotografie památek provedl sám autor textu na cestách po Itálii i doma. Výběrová bibliografie (675 položek) je rozdělena do desíti tématických odstavců a doplňuje texty malé monografie v širším okruhu významných publikaci a monografií citovaných až do roku 2008. Smysl monografie je odborně popularizující a měla by podněcovat hlubší zájem o fenomén těžící od počátku ze zaměření na filozofii a psychologii člověka v kontextu kultury a tvorby životního stylu a hodnotového zaměření. Introspektivní pohled na život viděný skrze kulturu, jak se zdá, neztrácí svou časovost ani dnes. Autorem knížky je nezávislý publicista a fotograf, který své zaujetí tématem sleduje již od dob vlastního studia na gymnáziu, kde se s nadšením setkal s monografií Maxe Dvořáka "Italské umění od renesance k baroku" vydaném v Praze 1946.
Autor:
Nakladatel: Jalna
ISBN: 978-80-86396-47-7
Rok vydání: 2009
Jazyk : Čeština
Druh: 1 x kniha
Počet stran: 288
Zařazení: monografie • 16.-17. stol. • zahrady • vily • manýrismus (umění)
Mohlo by se vám také líbit..