Svatí staré Rusi
12
%
265 Kč 299 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje
první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a
specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.-17. století. Životy
světců (mj. Feodosije Pečerského, Avraamije Smolenského, Stěfana
Permského, Sergije Radoněžského, Josifa Volockého a Nila Sorského)
jsou rekonstruovány s pomocí rozsáhlého hagiografického materiálu.
Autor se také vyjadřuje k celé řadě dalších otázek -
boriso-glebskému kultu, vlivu jihoslovanského písemnictví na
písemnictví ruské, hesychastickému hnutí, mnišské kolonizaci
ruského Severu, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci klášterního
majetku, christianizaci národů Uralu a Sibiře, řecké kultuře na
Rusi a knižním reformám, jurodivosti, vztahu světské a církevní
moci, roli žen a laiků v církvi, folklorním a etnografickým rysům
ruské zbožnosti aj.
Ruský historik a žurnalista Georgij Petrovič Fedotov
(1886-1951) patří k předním medievistům 20. století. Proslulost, a
to především v západní Evropě a Spojených státech, kam odešel do
exilu v roce 1925, si vydobyl zejména knihami o ruském středověku
(Svatý Filipp, metropolita moskevský; Svatí staré Rusi; Duchovní
verše. Ruská lidová víra podle duchovních veršů; Ruské náboženské
myšlení), ve své aktuální publicistice se nicméně věnoval také
politickým a společenským problémům (Je a bude. Přemýšlení o Rusku
a revoluci; Sociální význam křesťanství).
Jako filosof či teolog kultury měl blízko k myšlení Pavla
Florenského, Nikolaje Berďajeva, Sergije Bulgakova a Vladimira
Solovjova, ale také Christophera Dawsona či Paula Tillicha.
Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje
první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a
specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.-17. století. Životy
světců (mj. Feodosije Pečerského, Avraamije Smolenského, Stěfana
Permského, Sergije Radoněžského, Josifa Volockého a Nila Sorského)
jsou rekonstruovány s pomocí rozsáhlého hagiografického materiálu.
Autor se také vyjadřuje k celé řadě dalších otázek -
boriso-glebskému kultu, vlivu jihoslovanského písemnictví na
písemnictví ruské, hesychastickému hnutí, mnišské kolonizaci
ruského Severu, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci klášterního
majetku, christianizaci národů Uralu a Sibiře, řecké kultuře na
Rusi a knižním reformám, jurodivosti, vztahu světské a církevní
moci, roli žen a laiků v církvi, folklorním a etnografickým rysům
ruské zbožnosti aj.
Ruský historik a žurnalista Georgij Petrovič Fedotov
(1886-1951) patří k předním medievistům 20. století. Proslulost, a
to především v západní Evropě a Spojených státech, kam odešel do
exilu v roce 1925, si vydobyl zejména knihami o ruském středověku
(Svatý Filipp, metropolita moskevský; Svatí staré Rusi; Duchovní
verše. Ruská lidová víra podle duchovních veršů; Ruské náboženské
myšlení), ve své aktuální publicistice se nicméně věnoval také
politickým a společenským problémům (Je a bude. Přemýšlení o Rusku
a revoluci; Sociální význam křesťanství).
Jako filosof či teolog kultury měl blízko k myšlení Pavla
Florenského, Nikolaje Berďajeva, Sergije Bulgakova a Vladimira
Solovjova, ale také Christophera Dawsona či Paula Tillicha.
Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje
první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a
specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.-17. století. Životy
světců (mj. Feodosije Pečerského, Avraamije Smolenského, Stěfana
Permského, Sergije Radoněžského, Josifa Volockého a Nila Sorského)
jsou rekonstruovány s pomocí rozsáhlého hagiografického materiálu.
Autor se také vyjadřuje k celé řadě dalších otázek -
boriso-glebskému kultu, vlivu jihoslovanského písemnictví na
písemnictví ruské, hesychastickému hnutí, mnišské kolonizaci
ruského Severu, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci klášterního
majetku, christianizaci národů Uralu a Sibiře, řecké kultuře na
Rusi a knižním reformám, jurodivosti, vztahu světské a církevní
moci, roli žen a laiků v církvi, folklorním a etnografickým rysům
ruské zbožnosti aj.
Ruský historik a žurnalista Georgij Petrovič Fedotov
(1886-1951) patří k předním medievistům 20. století. Proslulost, a
to především v západní Evropě a Spojených státech, kam odešel do
exilu v roce 1925, si vydobyl zejména knihami o ruském středověku
(Svatý Filipp, metropolita moskevský; Svatí staré Rusi; Duchovní
verše. Ruská lidová víra podle duchovních veršů; Ruské náboženské
myšlení), ve své aktuální publicistice se nicméně věnoval také
politickým a společenským problémům (Je a bude. Přemýšlení o Rusku
a revoluci; Sociální význam křesťanství).
Jako filosof či teolog kultury měl blízko k myšlení Pavla
Florenského, Nikolaje Berďajeva, Sergije Bulgakova a Vladimira
Solovjova, ale také Christophera Dawsona či Paula Tillicha.
Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje
první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a
specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.-17. století. Životy
světců (mj. Feodosije Pečerského, Avraamije Smolenského, Stěfana
Permského, Sergije Radoněžského, Josifa Volockého a Nila Sorského)
jsou rekonstruovány s pomocí rozsáhlého hagiografického materiálu.
Autor se také vyjadřuje k celé řadě dalších otázek -
boriso-glebskému kultu, vlivu jihoslovanského písemnictví na
písemnictví ruské, hesychastickému hnutí, mnišské kolonizaci
ruského Severu, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci klášterního
majetku, christianizaci národů Uralu a Sibiře, řecké kultuře na
Rusi a knižním reformám, jurodivosti, vztahu světské a církevní
moci, roli žen a laiků v církvi, folklorním a etnografickým rysům
ruské zbožnosti aj.
Ruský historik a žurnalista Georgij Petrovič Fedotov
(1886-1951) patří k předním medievistům 20. století. Proslulost, a
to především v západní Evropě a Spojených státech, kam odešel do
exilu v roce 1925, si vydobyl zejména knihami o ruském středověku
(Svatý Filipp, metropolita moskevský; Svatí staré Rusi; Duchovní
verše. Ruská lidová víra podle duchovních veršů; Ruské náboženské
myšlení), ve své aktuální publicistice se nicméně věnoval také
politickým a společenským problémům (Je a bude. Přemýšlení o Rusku
a revoluci; Sociální význam křesťanství).
Jako filosof či teolog kultury měl blízko k myšlení Pavla
Florenského, Nikolaje Berďajeva, Sergije Bulgakova a Vladimira
Solovjova, ale také Christophera Dawsona či Paula Tillicha.
Autor: | Georgij Petrovič Fedotov |
Nakladatel: | Pavel Mervart |
Rok vydání: | 2011 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Vazba: | brožovaná |
Počet stran: | 280 |
Zařazení: | monografie • duchovní život • kult svatých • hagiografie • křesťanství a společnost • křesťanské legendy • křesťanství a kultura • východní křesťanská spiritualita • pravoslavní světci |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Anaximandros z Mílétu
Radim Kočandrle
-
Otakar Červený
Jiří Pavlík
-
Dlouhý život s archeologií - Rozhovor...
Karla Motyková-Šneidrová
-
Doufám, dokud dýchám
Věra Vlčková
-
Zajatcem ve své vlasti
Lev E. Razgon
-
Dvacet šest věznic a útěk ze Solovek
Bezsonov Jurij Dmitrijevič
-
Jákobův žebřík
Petr Poslední
-
Zelené vdovy
Lubomír Macháček
-
Co je fenomén?
-
Kultura
Martin Soukup
-
Smaragdové město
Bubíková Šárka
-
Papyrus Derveni
Vojtěch Hladký
-
Nebeský žebřík
Ióannés Klimakos
-
Josef Knap
-
Eseje
Eugenio Montale
-
Non Angli sed Angeli
Helena Polehlová