Želary
268 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel
roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo
neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a
nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní
beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a
kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla
již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film
Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule,
jež sérii želarských příběhů uzavírá.
Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických
a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi
světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou
jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího
smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských
generací.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel
roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo
neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a
nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní
beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a
kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla
již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film
Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule,
jež sérii želarských příběhů uzavírá.
Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických
a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi
světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou
jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího
smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských
generací.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel
roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo
neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a
nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní
beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a
kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla
již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film
Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule,
jež sérii želarských příběhů uzavírá.
Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických
a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi
světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou
jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího
smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských
generací.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel
roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo
neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a
nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní
beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a
kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla
již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film
Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule,
jež sérii želarských příběhů uzavírá.
Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických
a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi
světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou
jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího
smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských
generací.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Když prozaický cyklus Květy Legátové Želary vyšel
roku 2001 v nakladatelství Paseka poprvé, málokdo tušil, že se dílo
neznámé autorky stane literární senzací. Realistické a
nesentimentální líčení leckdy krutých osudů lidí z fiktivní
beskydské vesnice od té doby zaujalo desetitisíce českých čtenářů a
kniha, rok po vydání vyznamenaná Státní cenou za literaturu, byla
již přeložena do pěti jazyků. Její titul nese i úspěšný film
Ondřeje Trojana z roku 2003, natočený podle novely Jozova Hanule,
jež sérii želarských příběhů uzavírá.
Ucelený a vnitřně nápaditě propojený soubor osmi baladických
a současně naturalistických próz, zasazených do období mezi
světovými válkami, představuje veskrze moderní dílo, jež svou
jedinečnou poetikou i tématem touhy po svobodě a hledání vyššího
smyslu lidského konání bezpochyby osloví ještě řadu čtenářských
generací.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Autor: | Květa Legátová |
Nakladatel: | Paseka |
Rok vydání: | 2011 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Vazba: | Brožovaná bez přebalu matná |
Počet stran: | 304 |
Zařazení: | české povídky |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Želary / Jozova Hanule
Květa Legátová
-
Zmizelá Praha-Nádraží a železniční tr...
Ivo Mahel
-
Zmizelá Praha - Továrny a tovární hal...
Kateřina Bečková
-
Zmizelé Čechy - Nový Bydžov
Karel Kocman
-
Lost Prague - The City’s Historic Centre
Kateřina Bečková
-
Návrat z pískoviště: Obrazy z mateřsk...
König Dudziaková Marie
-
Umění, kterému nikdo nerozumí
Ondřej Buddeus
-
Ostrov duchů
Wang Tylová Klára
-
Sestry
Uhlíř Martin
-
111 míst v Praze, která musíte vidět
Marie Peřinová
-
Zmizelá Praha-Povodně a záplavy
Pavla Státníková
-
Léto
Rotraut Susanne Bernerová
-
Zima
Rotraut Susanne Bernerová
-
Podzim
Rotraut Susanne Bernerová
-
George Lucas
Jones Brian Jay
-
Černá labuť
Nassim Taleb