Jozova Hanule
11
%
177 Kč 199 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Příběh Jozovy Hanule uzavírá želarský cyklus
spisovatelky Květy Legátové, která v roce 2001 vpadla na českou
literární scénu jako meteor. Postavami této novely, situované do
let druhé světové války, jsou opět vesničtí obyvatelé, které
čtenáři znají z předchozí povídkové sbírky Želary. V centru
vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, ukrývající se v
zapadlé horské vesnici před nacistickým pronásledováním, jež zde v
prostředí zcela odlišném od intelektuálního klimatu velkoměsta
nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému muži. Na
motivy novely Jozova Hanule natočil režisér Ondřej Trojan podle
scénáře Petra Jarchovského film Želary (2003) a kniha již byla
přeložena do deseti jazyků.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Příběh Jozovy Hanule uzavírá želarský cyklus
spisovatelky Květy Legátové, která v roce 2001 vpadla na českou
literární scénu jako meteor. Postavami této novely, situované do
let druhé světové války, jsou opět vesničtí obyvatelé, které
čtenáři znají z předchozí povídkové sbírky Želary. V centru
vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, ukrývající se v
zapadlé horské vesnici před nacistickým pronásledováním, jež zde v
prostředí zcela odlišném od intelektuálního klimatu velkoměsta
nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému muži. Na
motivy novely Jozova Hanule natočil režisér Ondřej Trojan podle
scénáře Petra Jarchovského film Želary (2003) a kniha již byla
přeložena do deseti jazyků.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Příběh Jozovy Hanule uzavírá želarský cyklus
spisovatelky Květy Legátové, která v roce 2001 vpadla na českou
literární scénu jako meteor. Postavami této novely, situované do
let druhé světové války, jsou opět vesničtí obyvatelé, které
čtenáři znají z předchozí povídkové sbírky Želary. V centru
vyprávění je však tentokrát osud mladé lékařky, ukrývající se v
zapadlé horské vesnici před nacistickým pronásledováním, jež zde v
prostředí zcela odlišném od intelektuálního klimatu velkoměsta
nachází hluboký milostný vztah k prostému vesnickému muži. Na
motivy novely Jozova Hanule natočil režisér Ondřej Trojan podle
scénáře Petra Jarchovského film Želary (2003) a kniha již byla
přeložena do deseti jazyků.
Květa Legátová, vl. jm. Věra Hofmanová (1919), vystudovala na
brněnské univerzitě češtinu, němčinu, fyziku a matematiku. Dlouhá
léta působila jako učitelka na různých valašských a slováckých
školách, přičemž jako politicky nespolehlivá byla často překládána
z jedné školy na jinou. Ze slováckých Kopanic také čerpá náměty
příběhů povídkové sbírky Želary (Paseka 2001) a novely Jozova
Hanule (Paseka 2002). Pod pseudonymem Věra Podhorná napsala též
řadu rozhlasových her. Nejméně čtrnáct z těchto „dialogů“ bylo
realizováno, dva jako televizní adaptace, knižně vyšly ve svazcích
Pro každého nebe (2003), Posedlá a jiné hry (Paseka 2004) a Mimo
tento čas (2008). Další drobnější prózy shrnují knihy Nic není tak
prosté (2006) a Mušle a jiné odposlechy (2007). Za knihu Želary
byla autorce udělena v roce 2002 Státní cena za literaturu.
Autor: | Květa Legátová |
Nakladatel: | Paseka |
Rok vydání: | 2011 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Vazba: | Brožovaná bez přebalu matná |
Počet stran: | 120 |
Zařazení: | české novely |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Želary / Jozova Hanule
Květa Legátová
-
Habermannův mlýn
Josef Urban
-
Léto
Rotraut Susanne Bernerová
-
Zima
Rotraut Susanne Bernerová
-
Podzim
Rotraut Susanne Bernerová
-
Černá labuť
Nassim Taleb
-
Mise Afghánistán
Tomáš Šebek
-
Moučný mozek
David Perlmutter
-
Velké dějiny zemí Koruny české - Právo
Karel Schelle
-
Lichožrouti navždy
Pavel Maurer
-
Lichožrouti se vracejí /2.vyd./
Pavel Maurer
-
Noc
Rotraut Susanne Bernerová
-
Hilda
Luke Pearson
-
Rothschildova flaška
Petr Šabach
-
Velké dějiny zemí Koruny české IX. (1...
Pavel Maurer
-
CD-Lichožrouti se vracejí
Galina Miklínová