Vítáme Vás, můžete se přihlásit nebo vytvořit účet.

Cart

product (empty)

Košík je prázdný

Zboží celkem: 0 Kč

Termín obdržení zásilky
Dodací doba je ovlivněna statním svátkem ( 01.01 )
Česká pošta	Čtvrtek 02.01
PPL	Čtvrtek 02.01
Osobní odběr	Pátek 03.01
Termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle zvoleného typu platby. O Průběhu zásilky Vás budeme informovat e-mailem.
Při nákupu většího množství produktů negarantujeme dodání do zobrazeného data

Vznik EFTA

179 Kč

Expedujeme 1 až 2 dny

Sleva až 70% u třetiny knih

Popis knihy

Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace. Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce 1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko a v roce 1991 Lichtenštejnsko. Šest členských zemí postupně z EFTA vystoupilo, protože se staly členy Evropského společenství, a dnes členskou základnu EFTA tvoří pouze Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Jak však ukazují následující texty, EFTA je i padesát let po svém vzniku integračním uskupením, které neselhalo a zůstává funkčním, přestože v Evropě v uplynulých dvou desetiletích převládl integrační model, který klade důraz na regulaci, na vytváření supranacionálního útvaru a shora organizovanou spolupráci. Část A sborníku přináší texty ze semináře "Vznik EFTA – padesát let poté" ze 4. května 2010. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon líčí politický vývoj EFTA od jejího založení až po dnešek. Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE v Praze vysvětluje hlavní důvody odlivu členů z EFTA a analyzuje důsledky tzv. Vadúzské konvence, která v rámci EFTA prohloubila integraci po vzoru EHS a upravila vnější obchodní vztahy EFTA se třetími zeměmi. Bývalý ředitel odboru EFTA na Ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Adrián analyzuje vzájemný obchod mezi zeměmi EFTA i obchod s Evropskou unií. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach vidí EFTA jako alternativu členství v Evropské unii. V části B sborníku otiskujeme výběr několika doplňkových textů. Emeritní profesorka ekonomie Ženevské univerzity Victoria Curzon Price vnímá zprávy o zániku EFTA jako předčasné. Velvyslanec Norského království v ČR Jen Eikaas popisuje norskou zkušenost s EFTA a s Evropským hospodářským prostorem. Doktorand Filozofické fakulty UK Martin Erva rozebírá změnu britské politiky od EFTA směrem k Evropským společenstvím. Doktorand Národohospodářské fakulty VŠE Tomáš Munzi vyzdvihuje význam svobodného obchodu a principy tvorby bohatství. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda analyzuje rozdíl mezi fair trade a free trade. V části C sborníku najde čtenář v příloze Smlouvu o založení Evropského sdružení volného obchodu ze dne 4. ledna 1960. Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace. Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce 1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko a v roce 1991 Lichtenštejnsko. Šest členských zemí postupně z EFTA vystoupilo, protože se staly členy Evropského společenství, a dnes členskou základnu EFTA tvoří pouze Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Jak však ukazují následující texty, EFTA je i padesát let po svém vzniku integračním uskupením, které neselhalo a zůstává funkčním, přestože v Evropě v uplynulých dvou desetiletích převládl integrační model, který klade důraz na regulaci, na vytváření supranacionálního útvaru a shora organizovanou spolupráci. Část A sborníku přináší texty ze semináře "Vznik EFTA – padesát let poté" ze 4. května 2010. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon líčí politický vývoj EFTA od jejího založení až po dnešek. Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE v Praze vysvětluje hlavní důvody odlivu členů z EFTA a analyzuje důsledky tzv. Vadúzské konvence, která v rámci EFTA prohloubila integraci po vzoru EHS a upravila vnější obchodní vztahy EFTA se třetími zeměmi. Bývalý ředitel odboru EFTA na Ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Adrián analyzuje vzájemný obchod mezi zeměmi EFTA i obchod s Evropskou unií. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach vidí EFTA jako alternativu členství v Evropské unii. V části B sborníku otiskujeme výběr několika doplňkových textů. Emeritní profesorka ekonomie Ženevské univerzity Victoria Curzon Price vnímá zprávy o zániku EFTA jako předčasné. Velvyslanec Norského království v ČR Jen Eikaas popisuje norskou zkušenost s EFTA a s Evropským hospodářským prostorem. Doktorand Filozofické fakulty UK Martin Erva rozebírá změnu britské politiky od EFTA směrem k Evropským společenstvím. Doktorand Národohospodářské fakulty VŠE Tomáš Munzi vyzdvihuje význam svobodného obchodu a principy tvorby bohatství. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda analyzuje rozdíl mezi fair trade a free trade. V části C sborníku najde čtenář v příloze Smlouvu o založení Evropského sdružení volného obchodu ze dne 4. ledna 1960. Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace. Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce 1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko a v roce 1991 Lichtenštejnsko. Šest členských zemí postupně z EFTA vystoupilo, protože se staly členy Evropského společenství, a dnes členskou základnu EFTA tvoří pouze Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Jak však ukazují následující texty, EFTA je i padesát let po svém vzniku integračním uskupením, které neselhalo a zůstává funkčním, přestože v Evropě v uplynulých dvou desetiletích převládl integrační model, který klade důraz na regulaci, na vytváření supranacionálního útvaru a shora organizovanou spolupráci. Část A sborníku přináší texty ze semináře "Vznik EFTA – padesát let poté" ze 4. května 2010. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon líčí politický vývoj EFTA od jejího založení až po dnešek. Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE v Praze vysvětluje hlavní důvody odlivu členů z EFTA a analyzuje důsledky tzv. Vadúzské konvence, která v rámci EFTA prohloubila integraci po vzoru EHS a upravila vnější obchodní vztahy EFTA se třetími zeměmi. Bývalý ředitel odboru EFTA na Ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Adrián analyzuje vzájemný obchod mezi zeměmi EFTA i obchod s Evropskou unií. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach vidí EFTA jako alternativu členství v Evropské unii. V části B sborníku otiskujeme výběr několika doplňkových textů. Emeritní profesorka ekonomie Ženevské univerzity Victoria Curzon Price vnímá zprávy o zániku EFTA jako předčasné. Velvyslanec Norského království v ČR Jen Eikaas popisuje norskou zkušenost s EFTA a s Evropským hospodářským prostorem. Doktorand Filozofické fakulty UK Martin Erva rozebírá změnu britské politiky od EFTA směrem k Evropským společenstvím. Doktorand Národohospodářské fakulty VŠE Tomáš Munzi vyzdvihuje význam svobodného obchodu a principy tvorby bohatství. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda analyzuje rozdíl mezi fair trade a free trade. V části C sborníku najde čtenář v příloze Smlouvu o založení Evropského sdružení volného obchodu ze dne 4. ledna 1960. Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace. Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce 1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko a v roce 1991 Lichtenštejnsko. Šest členských zemí postupně z EFTA vystoupilo, protože se staly členy Evropského společenství, a dnes členskou základnu EFTA tvoří pouze Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Jak však ukazují následující texty, EFTA je i padesát let po svém vzniku integračním uskupením, které neselhalo a zůstává funkčním, přestože v Evropě v uplynulých dvou desetiletích převládl integrační model, který klade důraz na regulaci, na vytváření supranacionálního útvaru a shora organizovanou spolupráci. Část A sborníku přináší texty ze semináře "Vznik EFTA – padesát let poté" ze 4. května 2010. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon líčí politický vývoj EFTA od jejího založení až po dnešek. Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE v Praze vysvětluje hlavní důvody odlivu členů z EFTA a analyzuje důsledky tzv. Vadúzské konvence, která v rámci EFTA prohloubila integraci po vzoru EHS a upravila vnější obchodní vztahy EFTA se třetími zeměmi. Bývalý ředitel odboru EFTA na Ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Adrián analyzuje vzájemný obchod mezi zeměmi EFTA i obchod s Evropskou unií. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach vidí EFTA jako alternativu členství v Evropské unii. V části B sborníku otiskujeme výběr několika doplňkových textů. Emeritní profesorka ekonomie Ženevské univerzity Victoria Curzon Price vnímá zprávy o zániku EFTA jako předčasné. Velvyslanec Norského království v ČR Jen Eikaas popisuje norskou zkušenost s EFTA a s Evropským hospodářským prostorem. Doktorand Filozofické fakulty UK Martin Erva rozebírá změnu britské politiky od EFTA směrem k Evropským společenstvím. Doktorand Národohospodářské fakulty VŠE Tomáš Munzi vyzdvihuje význam svobodného obchodu a principy tvorby bohatství. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda analyzuje rozdíl mezi fair trade a free trade. V části C sborníku najde čtenář v příloze Smlouvu o založení Evropského sdružení volného obchodu ze dne 4. ledna 1960. Dne 3. května 2010 uplynulo padesát let od vzniku Evropského sdružení volného obchodu (EFTA). Toto výročí bylo příležitostí k hlubší reflexi pro každého, komu jde o vývoj v Evropě. EFTA vznikla jako alternativa k tehdejšímu Evropskému hospodářskému společenství a k supranacionálnímu modelu evropské integrace. Mezi zakládajícími členy EFTA bylo sedm států: Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. V roce 1970 do EFTA vstoupil Island, v roce 1989 se členem stalo Finsko a v roce 1991 Lichtenštejnsko. Šest členských zemí postupně z EFTA vystoupilo, protože se staly členy Evropského společenství, a dnes členskou základnu EFTA tvoří pouze Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Jak však ukazují následující texty, EFTA je i padesát let po svém vzniku integračním uskupením, které neselhalo a zůstává funkčním, přestože v Evropě v uplynulých dvou desetiletích převládl integrační model, který klade důraz na regulaci, na vytváření supranacionálního útvaru a shora organizovanou spolupráci. Část A sborníku přináší texty ze semináře "Vznik EFTA – padesát let poté" ze 4. května 2010. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon líčí politický vývoj EFTA od jejího založení až po dnešek. Pavel Hnát z katedry světové ekonomiky VŠE v Praze vysvětluje hlavní důvody odlivu členů z EFTA a analyzuje důsledky tzv. Vadúzské konvence, která v rámci EFTA prohloubila integraci po vzoru EHS a upravila vnější obchodní vztahy EFTA se třetími zeměmi. Bývalý ředitel odboru EFTA na Ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Adrián analyzuje vzájemný obchod mezi zeměmi EFTA i obchod s Evropskou unií. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach vidí EFTA jako alternativu členství v Evropské unii. V části B sborníku otiskujeme výběr několika doplňkových textů. Emeritní profesorka ekonomie Ženevské univerzity Victoria Curzon Price vnímá zprávy o zániku EFTA jako předčasné. Velvyslanec Norského království v ČR Jen Eikaas popisuje norskou zkušenost s EFTA a s Evropským hospodářským prostorem. Doktorand Filozofické fakulty UK Martin Erva rozebírá změnu britské politiky od EFTA směrem k Evropským společenstvím. Doktorand Národohospodářské fakulty VŠE Tomáš Munzi vyzdvihuje význam svobodného obchodu a principy tvorby bohatství. Redaktor časopisu Týden Lukáš Kovanda analyzuje rozdíl mezi fair trade a free trade. V části C sborníku najde čtenář v příloze Smlouvu o založení Evropského sdružení volného obchodu ze dne 4. ledna 1960.

Nakladatel:	Centrum pro ekonomiku a politiku, CEP
ISBN:	978-80-86547-91-6
Rok vydání:	2010
Jazyk :	Čeština
Druh:	1 x kniha
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	167
Zařazení:	sborníky • Evropa • ekonomická integrace • volný obchod