Dějinnost,nadcivilizace a modernita
12
%
283 Kč 320 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
Patočkův esej Nadcivilizace a její vnitřní
konflikt, vytvořený zřejmě v padesátých letech 20. století, patří k
jeho nejbohatším a nejaktuálnějším textům; mezi filosofickými
diagnózami doby, napsanými ve 20. století, zaujímá nesporně jedno z
čelných míst. Patří však do složité, doposud málo prozkoumané a
nejméně veřejné fáze jeho filosofické tvorby. Argumentace, kterou
Patočka používá, je kromě jiného pokusem o porozumění komunismu, a
jejím historickým východiskem je stupeň krize, která se měla ještě
prohlubovat a tak či onak trvat až do zhroucení komunistických
režimů ve východní Evropě. Na tuto krizi reagoval marxistický
revizionismus ve východní a střední Evropě a také názory západních
liberálů, od nichž se však Patočkův výklad kriticky distancuje.
Koncept nadcivilizace odpovídá na přímou historickou zkušenost a
současně pokračuje v argumentaci naznačené už v Patočkových prvních
významnějších pracích.
Monografie, jejíž iniciací byla a materiálový základ
vytvořila konference uskutečněná v Lipnici ve dnech 12. a 13.
června 2009, se zmíněným esejem zabývá ze tří různých úhlů pohledu:
v první části se hovoří o pojmu a problematice nadcivilizace
(Johann P. Arnason, Ilja Šrubař, Marek Skovajsa), druhá nabízí
filosofické souvislosti konceptu nadcivilizace (Hynek Janoušek,
Ivan Chvatík, Václav Bělohradský, Martin Ritter) a třetí část tvoří
stati Karla Müllera, Jiřího Tourka, Milana Hanyše, Zdeňka Pince a
Jana Bouzka, zkoumající historické perspektivy konceptu
nadcivilizace.
Nakladatel: | Togga |
ISBN: | neuvedeno |
Rok vydání: | 2010 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Počet stran: | 334 |
Zařazení: | civilizace • filozofie dějin • kolektivní monografie • transcendence • svět (filozofie) |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Osho Zen Tarot
Thomas Greiner
-
Den, kdy jsem se naučil žít
Laurent Gounelle
-
Dějiny literatury od starověku do poč...
Vladimír Prokop
-
AllatRa
-
Pohádky pro malé Buddhy
Dharmachari Nagaraja; Sharon Tancredi; Lucie Moučková
-
Y Bible
Georg von Lengerke
-
Staré řecké báje a pověsti
Eduard Petiška
-
Na cestě do sousední dimenze
Clemens Kuby
-
Buddhovy pohádky na dobrou noc
Dharmachari Nagaraja
-
Edda
-
Dalajlamova kočka a síla meditace
David Michie
-
Aramejský otčenáš
-
Dekonstrukce podpisu. Jacques Derrida...
Michaela Fišerová
-
Ročenka pro filosofii a fenomenologic...
Aleš Novák
-
Věčný návrat téhož
Aleš Novák
-
Heideggerovo pojetí vědy
Jana Kružíková