Politický systém Slovinska
11
%
261 Kč 295 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování
politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení
geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci
mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy
věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického
systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků
"konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády
a některým specifikům slovinského politického systému (veto
konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy
vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.).
Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních
ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády,
prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola
postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu
volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis
vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží
k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola
charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se
zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii.
V závěru knihy je etablování slovinského politického systému
zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní
Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou
tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou
demokracií a „unikla tak z Balkánu“.
Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování
politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení
geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci
mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy
věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického
systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků
"konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády
a některým specifikům slovinského politického systému (veto
konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy
vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.).
Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních
ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády,
prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola
postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu
volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis
vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží
k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola
charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se
zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii.
V závěru knihy je etablování slovinského politického systému
zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní
Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou
tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou
demokracií a „unikla tak z Balkánu“.
Kniha je popisem a analýzou podoby a fungování
politického systému Republiky Slovinsko. Po úvodním představení
geneze a vývoje slovinského politického systému v rámci
mnohonárodních států, jejichž součástí bylo, je hlavní část knihy
věnována popisu hlavních charakteristik slovinského politického
systému. Zvláštní pozornost je věnována kombinaci předchozích prvků
"konventního" způsobu vládnutí s klasickou parlamentní formou vlády
a některým specifikům slovinského politického systému (veto
konstruktivní nedůvěry, právo parlamentu odvolávat jednotlivé členy
vlády, korporativní druhá komora parlamentu apod.).
Jednotlivé kapitoly přestavují fungování hlavních
ústavně-politických institucí - dvoukomorového parlamentu, vlády,
prezidenta, Ústavního soudu, ombudsmana aj. Samostatná kapitola
postihuje vývoj stranického systému, který je zasazen do kontextu
volebních cyklů a proměn vládních koalic. Opomenut není ani popis
vývoje teritoriálně-správního uspořádání Slovinska, který přihlíží
k historickým proměnám hranic slovinských zemí. Poslední kapitola
charakterizuje zahraničněpolitickou orientaci Slovinska se
zvláštním přihlédnutím ke vztahu k Evropské unii.
V závěru knihy je etablování slovinského politického systému
zasazeno do širšího kontextu vývoje v zemích střední a jihovýchodní
Evropy. Srovnání vychází ze skutečnosti, že Slovinsko je jedinou
tzv. postjugoslávskou zemí, která se stala konsolidovanou
demokracií a „unikla tak z Balkánu“.
Autor: | Ladislav Cabada |
Nakladatel: | SLON |
ISBN: | 80-86429-37-7 |
Rok vydání: | 2005 |
Jazyk : | Čeština |
Vazba: | brožovaná |
Počet stran: | 272 |
Zařazení: | 20. stol. • studie • Slovinsko • politický systém |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Od Dunajské federace k Visegrádské sk...
Ladislav Cabada
-
Vynalézání politiky
Ulrich Beck
-
Státověda a teorie politiky
Zdeněk Bauer
-
Za rudou oponou
Daniel Kunštát
-
Občanský sektor v ohrožení?
Pavol, Frič
-
Občanství a politická participace v Č...
Lukáš Jelínek
-
Sto let. Hodnota svobody, nebo cena z...
Jan Černohorský
-
Analýza politiky a političtí aktéři
Říchová, Blanka
-
Strany, volby a demokracie
Novák, Miroslav
-
Ztracený Humboldtův ráj
Karel Šima
-
Co s prostitucí?
Barbara Havelková
-
Rodina a zdraví – jejich vzájemné sou...
Eva Doležalová
-
Je vědění moc? Poznatky o vědění
Nico Stehr
-
Francouzský politický systém
Michel Perottino
-
Vlastní cestou?
Hana Hašková
-
Adjectives of Democracy
Pat Lyons