Člověk, moc a spravedlnost
138 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
V roce 1971 se Noam Chomsky a Michel Foucault
zúčastnili v Holandsku televizní debaty, která v jistém smyslu
představovala setkání dvou významných myšlenkových okruhů. Na jedné
straně lingvista a politický aktivista vycházející z
racionalistické tradice a optimistické představy o člověku a
možnostech společnosti, na straně druhé zpochybňující hlas filozofa
hledajícího vystoupení ze systému v krajních situacích a
upozorňujícího na podmíněnost lidské aktivity převládajícími
mocenskými vztahy a panujícím diskurzem.
První část debaty se věnuje lidské přirozenosti, roli jazyka
a možnostem výkladu dějin vědy. Chomsky hájí představu o tvořivé
lidské přirozenosti a o schopnostech člověka rozvíjet vědění, na
kterou Foucault reaguje upozorňováním na problémy spojené s pojmem
lidské přirozenosti a na roli nedoceňovaného kolektivního vědění
oproti „objevům“ jednotlivců.
Ve druhé části se oba myslitelé věnují politickým tématům.
Vystupují jako stoupenci zásadní společenské změny. Chomského vize
však vychází ze svobodomyslného, anarchistického pojetí socialismu,
zatímco Foucault byl v té době ovlivněn maoistickou verzí marxismu.
Výměna politických názorů je „pokračováním diskuse o lidské
přirozenosti jinými prostředky“ a zároveň sporem o to, jakým
způsobem dosáhnout společenské změny a na jaké hodnoty se přitom
odvolávat.
Český překlad doplňují dvě eseje, které s odstupem více než
třiceti let a z odlišných politických pohledů diskusi interpretují.
Politolog Pavel Barša vykládá spor z perspektivy postrevoluční
politiky, redaktor časopisu A-kontra Ondřej Slačálek jej zvažuje z
hlediska možností světové revoluce.
V roce 1971 se Noam Chomsky a Michel Foucault
zúčastnili v Holandsku televizní debaty, která v jistém smyslu
představovala setkání dvou významných myšlenkových okruhů. Na jedné
straně lingvista a politický aktivista vycházející z
racionalistické tradice a optimistické představy o člověku a
možnostech společnosti, na straně druhé zpochybňující hlas filozofa
hledajícího vystoupení ze systému v krajních situacích a
upozorňujícího na podmíněnost lidské aktivity převládajícími
mocenskými vztahy a panujícím diskurzem.
První část debaty se věnuje lidské přirozenosti, roli jazyka
a možnostem výkladu dějin vědy. Chomsky hájí představu o tvořivé
lidské přirozenosti a o schopnostech člověka rozvíjet vědění, na
kterou Foucault reaguje upozorňováním na problémy spojené s pojmem
lidské přirozenosti a na roli nedoceňovaného kolektivního vědění
oproti „objevům“ jednotlivců.
Ve druhé části se oba myslitelé věnují politickým tématům.
Vystupují jako stoupenci zásadní společenské změny. Chomského vize
však vychází ze svobodomyslného, anarchistického pojetí socialismu,
zatímco Foucault byl v té době ovlivněn maoistickou verzí marxismu.
Výměna politických názorů je „pokračováním diskuse o lidské
přirozenosti jinými prostředky“ a zároveň sporem o to, jakým
způsobem dosáhnout společenské změny a na jaké hodnoty se přitom
odvolávat.
Český překlad doplňují dvě eseje, které s odstupem více než
třiceti let a z odlišných politických pohledů diskusi interpretují.
Politolog Pavel Barša vykládá spor z perspektivy postrevoluční
politiky, redaktor časopisu A-kontra Ondřej Slačálek jej zvažuje z
hlediska možností světové revoluce.
V roce 1971 se Noam Chomsky a Michel Foucault
zúčastnili v Holandsku televizní debaty, která v jistém smyslu
představovala setkání dvou významných myšlenkových okruhů. Na jedné
straně lingvista a politický aktivista vycházející z
racionalistické tradice a optimistické představy o člověku a
možnostech společnosti, na straně druhé zpochybňující hlas filozofa
hledajícího vystoupení ze systému v krajních situacích a
upozorňujícího na podmíněnost lidské aktivity převládajícími
mocenskými vztahy a panujícím diskurzem.
První část debaty se věnuje lidské přirozenosti, roli jazyka
a možnostem výkladu dějin vědy. Chomsky hájí představu o tvořivé
lidské přirozenosti a o schopnostech člověka rozvíjet vědění, na
kterou Foucault reaguje upozorňováním na problémy spojené s pojmem
lidské přirozenosti a na roli nedoceňovaného kolektivního vědění
oproti „objevům“ jednotlivců.
Ve druhé části se oba myslitelé věnují politickým tématům.
Vystupují jako stoupenci zásadní společenské změny. Chomského vize
však vychází ze svobodomyslného, anarchistického pojetí socialismu,
zatímco Foucault byl v té době ovlivněn maoistickou verzí marxismu.
Výměna politických názorů je „pokračováním diskuse o lidské
přirozenosti jinými prostředky“ a zároveň sporem o to, jakým
způsobem dosáhnout společenské změny a na jaké hodnoty se přitom
odvolávat.
Český překlad doplňují dvě eseje, které s odstupem více než
třiceti let a z odlišných politických pohledů diskusi interpretují.
Politolog Pavel Barša vykládá spor z perspektivy postrevoluční
politiky, redaktor časopisu A-kontra Ondřej Slačálek jej zvažuje z
hlediska možností světové revoluce.
V roce 1971 se Noam Chomsky a Michel Foucault
zúčastnili v Holandsku televizní debaty, která v jistém smyslu
představovala setkání dvou významných myšlenkových okruhů. Na jedné
straně lingvista a politický aktivista vycházející z
racionalistické tradice a optimistické představy o člověku a
možnostech společnosti, na straně druhé zpochybňující hlas filozofa
hledajícího vystoupení ze systému v krajních situacích a
upozorňujícího na podmíněnost lidské aktivity převládajícími
mocenskými vztahy a panujícím diskurzem.
První část debaty se věnuje lidské přirozenosti, roli jazyka
a možnostem výkladu dějin vědy. Chomsky hájí představu o tvořivé
lidské přirozenosti a o schopnostech člověka rozvíjet vědění, na
kterou Foucault reaguje upozorňováním na problémy spojené s pojmem
lidské přirozenosti a na roli nedoceňovaného kolektivního vědění
oproti „objevům“ jednotlivců.
Ve druhé části se oba myslitelé věnují politickým tématům.
Vystupují jako stoupenci zásadní společenské změny. Chomského vize
však vychází ze svobodomyslného, anarchistického pojetí socialismu,
zatímco Foucault byl v té době ovlivněn maoistickou verzí marxismu.
Výměna politických názorů je „pokračováním diskuse o lidské
přirozenosti jinými prostředky“ a zároveň sporem o to, jakým
způsobem dosáhnout společenské změny a na jaké hodnoty se přitom
odvolávat.
Český překlad doplňují dvě eseje, které s odstupem více než
třiceti let a z odlišných politických pohledů diskusi interpretují.
Politolog Pavel Barša vykládá spor z perspektivy postrevoluční
politiky, redaktor časopisu A-kontra Ondřej Slačálek jej zvažuje z
hlediska možností světové revoluce.
| Autor: | Elders Fons |
| Nakladatel: | Intu |
| ISBN: | 80-903355-3-5 |
| Rok vydání: | 2005 |
| Jazyk : | Čeština |
| Počet stran: | 112 |
| Zařazení: | eseje • rozhovory • člověk a společnost • dějiny vědy • filozofie a politika |