Lexikon symbolů vodosportovních klubů a svazů v českých zemích – 2. část
43
%
113 Kč 198 Kč
Zboží skladem, ihned k odeslaní
Pokud objednám nyní, kdy zboží dostanu
Sleva až 70% u třetiny knih
Provozování vodních sportů v Čechách, na Moravě a Slezsku je tradičně spjato s vyvěšováním vlajek. Svědčí o tom litografie pocházející již z roku 1841. Zobrazuje Občanskou plovárnu pod pražskou Letnou v té době. Její autor litograf Vincenc Kühnel (1805–1873?) na ní znázornil dva stožáry s pruhovanými vlajkami.
Vlajky na rozdíl od praporů přitom v suchozemských českých zemích nebyly v té době tak běžné. Při místních slavnostech a návštěvách měst panovníkem nebo jiným významným hostem se na domech a v ulicích nevyvěšovaly vlajky, ale prapory, a to v zemských, císařských nebo městských barvách. Také spolky si místo vlajek nechávaly zhotovit prapory. Výjimkou byly sportovní spolky, a to především ty, které pěstovaly vodní sporty. Spolkové vlajky užívaly k výzdobě svých loděnic, při závodech i při jiných příležitostech. K rozkvětu spolkové činnosti přispěl liberálnější spolkový zákon z 15. listopadu 1867. Neplatil pouze do r. 1918, převzala ho také první československá republika a v novelizované podobě byl účinný i během okupace a po skončení druhé světové války až do roku 1951. Jeho platnost skončila 30. září 1951, kdy následující den začal platit zákon č. 68/1951 Sb. „O dobrovolných organisacích a shromážděních“ z 12. července 1951. Ten už s existencí spolků nepočítal. Díky zákonu z r. 1867 však vznikly v českých zemích desítky klubů, v nichž se zpočátku pěstovalo veslování, později i kanoistika, jachting, vodní turistika či plavání. V této publikaci pro ně užíváme termín vodosportovní kluby...
Vlajky na rozdíl od praporů přitom v suchozemských českých zemích nebyly v té době tak běžné. Při místních slavnostech a návštěvách měst panovníkem nebo jiným významným hostem se na domech a v ulicích nevyvěšovaly vlajky, ale prapory, a to v zemských, císařských nebo městských barvách. Také spolky si místo vlajek nechávaly zhotovit prapory. Výjimkou byly sportovní spolky, a to především ty, které pěstovaly vodní sporty. Spolkové vlajky užívaly k výzdobě svých loděnic, při závodech i při jiných příležitostech. K rozkvětu spolkové činnosti přispěl liberálnější spolkový zákon z 15. listopadu 1867. Neplatil pouze do r. 1918, převzala ho také první československá republika a v novelizované podobě byl účinný i během okupace a po skončení druhé světové války až do roku 1951. Jeho platnost skončila 30. září 1951, kdy následující den začal platit zákon č. 68/1951 Sb. „O dobrovolných organisacích a shromážděních“ z 12. července 1951. Ten už s existencí spolků nepočítal. Díky zákonu z r. 1867 však vznikly v českých zemích desítky klubů, v nichž se zpočátku pěstovalo veslování, později i kanoistika, jachting, vodní turistika či plavání. V této publikaci pro ně užíváme termín vodosportovní kluby...
Autor: | Aleš Brožek |
Nakladatel: | Mare-Czech |
ISBN: | 9788088215172 |
Rok vydání: | 2018 |
Jazyk : | Čeština |
Vazba: | brožovaná |
Počet stran: | 78 |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Lexikon symbolů vodosportovních klubů...
Aleš Brožek
-
Století československé námořní plavby
Zdeněk Bastl
-
C.K. Pionýrské vojsko - 7. část
Holub, Zdeněk
-
Deník námořníka Františka Kodeta
František Kodet
-
Vzpomínky převážně vážně
Jiří Verner
-
Poslední plavba sovětské plachetnice ...
Jiří Filipovský
-
Chalupa v Niedergruntu
Dagmar Jurčíková; Jan Malý
-
Dvacet let na vodních cestách
Josef Blecha
-
Básňobrazy & malované "verše"
Rek, Robert
-
C.K. Pionýrské vojsko
Holub, Zdeněk
-
„Verše“ na karbid nikličitý
Rek Stanisław
-
C. K. pionýrské vojsko
Holub, Zdeněk
-
Labsko-vltavská plavba XXIV
Kolektiv Autorů
-
Budeš ženou námořníka
Jaroslav Škába
-
7777 kilometrů stopem latinskou Amerikou
Jan Švehlík
-
Balada o Gali a „verše“ které plují
Rek Stanisław