Lexikon symbolů vodosportovních klubů a svazů v českých zemích – 2. část
16
%
167 Kč 198 Kč
Expedice za 2 až 3 dny
Sleva až 70% u třetiny knih
Provozování vodních sportů v Čechách, na Moravě a Slezsku je tradičně spjato s vyvěšováním vlajek. Svědčí o tom litografie pocházející již z roku 1841. Zobrazuje Občanskou plovárnu pod pražskou Letnou v té době. Její autor litograf Vincenc Kühnel (1805–1873?) na ní znázornil dva stožáry s pruhovanými vlajkami.
Vlajky na rozdíl od praporů přitom v suchozemských českých zemích nebyly v té době tak běžné. Při místních slavnostech a návštěvách měst panovníkem nebo jiným významným hostem se na domech a v ulicích nevyvěšovaly vlajky, ale prapory, a to v zemských, císařských nebo městských barvách. Také spolky si místo vlajek nechávaly zhotovit prapory. Výjimkou byly sportovní spolky, a to především ty, které pěstovaly vodní sporty. Spolkové vlajky užívaly k výzdobě svých loděnic, při závodech i při jiných příležitostech. K rozkvětu spolkové činnosti přispěl liberálnější spolkový zákon z 15. listopadu 1867. Neplatil pouze do r. 1918, převzala ho také první československá republika a v novelizované podobě byl účinný i během okupace a po skončení druhé světové války až do roku 1951. Jeho platnost skončila 30. září 1951, kdy následující den začal platit zákon č. 68/1951 Sb. „O dobrovolných organisacích a shromážděních“ z 12. července 1951. Ten už s existencí spolků nepočítal. Díky zákonu z r. 1867 však vznikly v českých zemích desítky klubů, v nichž se zpočátku pěstovalo veslování, později i kanoistika, jachting, vodní turistika či plavání. V této publikaci pro ně užíváme termín vodosportovní kluby...
Vlajky na rozdíl od praporů přitom v suchozemských českých zemích nebyly v té době tak běžné. Při místních slavnostech a návštěvách měst panovníkem nebo jiným významným hostem se na domech a v ulicích nevyvěšovaly vlajky, ale prapory, a to v zemských, císařských nebo městských barvách. Také spolky si místo vlajek nechávaly zhotovit prapory. Výjimkou byly sportovní spolky, a to především ty, které pěstovaly vodní sporty. Spolkové vlajky užívaly k výzdobě svých loděnic, při závodech i při jiných příležitostech. K rozkvětu spolkové činnosti přispěl liberálnější spolkový zákon z 15. listopadu 1867. Neplatil pouze do r. 1918, převzala ho také první československá republika a v novelizované podobě byl účinný i během okupace a po skončení druhé světové války až do roku 1951. Jeho platnost skončila 30. září 1951, kdy následující den začal platit zákon č. 68/1951 Sb. „O dobrovolných organisacích a shromážděních“ z 12. července 1951. Ten už s existencí spolků nepočítal. Díky zákonu z r. 1867 však vznikly v českých zemích desítky klubů, v nichž se zpočátku pěstovalo veslování, později i kanoistika, jachting, vodní turistika či plavání. V této publikaci pro ně užíváme termín vodosportovní kluby...
Autor: | Aleš Brožek |
Nakladatel: | Mare-Czech |
ISBN: | 9788088215172 |
Rok vydání: | 2018 |
Jazyk : | Čeština |
Vazba: | brožovaná |
Počet stran: | 78 |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Lexikon symbolů vodosportovních klubů...
Aleš Brožek
-
Námořní astronavigace
Konár, Jiří
-
Uzel pro štěstí
Ringel, Vlastislav
-
Od kuchtíka k šéfkuchařovi
Braňka, Pavel
-
O lodích, bez nichž by nebylo Ameriky
Jan Kopeček
-
Sborník k historii lodní dopravy 2016
Eva Doležalová
-
Základy plavební nauky
Janda, Miloš
-
Torpédoborce Jeho Veličenstva
Jan Kolář
-
Století československé námořní plavby
Zdeněk Bastl
-
Na útěku
Michal Eisner
-
Na Vltavě v Praze
Miroslav Hubert
-
S kotvou na čepici 2
Dagmar Jurčíková; Jan Malý
-
Stará plavba na dolní Vltavě
Miroslav Hubert
-
Krysa v podpalubí
Andrea Vernerová
-
Sebevražedné čluny
Pejčoch, Ivo
-
Čekan
Jiří Liška