Čas změny
12
%
352 Kč 399 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Od poloviny 19. století se v českých zemích i v celé habsburské monarchii utvářela společnost založená na občanských právech a kapitalistických vztazích, nastala éra národních hnutí a bezprecedentních hospodářských změn. Tyto zásadní proměny a jejich dopady česká historiografie dosud sledovala primárně optikou příběhu o české národní emancipaci a dokumentovala je spíše na městském prostředí.
Tato kniha zachycuje fenomén společenské transformace i konflikty, které jej provázely, z pohledu venkova. Vše započalo zrušením poddanství a celého patrimoniálního systému a zavedením obecní samosprávy. Státní moc prostřednictvím nově zřízených okresních hejtmanství přinášela do rurálního prostředí důležité impulzy. Příslušníci sociálních skupin inteligence a úřednictva přicházející z města si s sebou přinášeli návyky iniciativního občanského života i národní aktivismus. Na ně navázali činorodí jedinci vzešlí z místního prostředí. Venkov se tak probouzel z poddanské podřízenosti, letargie a fatalismu. Díky síti obecných škol se alfabetizoval.
Ve sledovaném období se stále více propojoval s městským prostředím, a to hospodářsky, kulturně i politicky. Na venkově vznikly desítky záložen a hospodářských družstev, stovky spolků. Politizace venkova tvořila nedílnou součást zásadní proměny společnosti, již zpravidla označujeme jako modernizaci. Obyvatelstvo se stále více účastnilo na veřejném dění a identifikovalo se s určitými politickými ideami, stranami nebo osobnostmi. Politizace společnosti, na níž se výrazně podílela jednotlivá národní hnutí, souvisela s postupující demokratizací politického systému. Utvářela se nová hierarchie vztahů, do níž se stále snažili promlouvat i „tradiční“ držitelé moci, jako církev nebo velcí pozemkoví vlastníci.
Tato kniha zachycuje fenomén společenské transformace i konflikty, které jej provázely, z pohledu venkova. Vše započalo zrušením poddanství a celého patrimoniálního systému a zavedením obecní samosprávy. Státní moc prostřednictvím nově zřízených okresních hejtmanství přinášela do rurálního prostředí důležité impulzy. Příslušníci sociálních skupin inteligence a úřednictva přicházející z města si s sebou přinášeli návyky iniciativního občanského života i národní aktivismus. Na ně navázali činorodí jedinci vzešlí z místního prostředí. Venkov se tak probouzel z poddanské podřízenosti, letargie a fatalismu. Díky síti obecných škol se alfabetizoval.
Ve sledovaném období se stále více propojoval s městským prostředím, a to hospodářsky, kulturně i politicky. Na venkově vznikly desítky záložen a hospodářských družstev, stovky spolků. Politizace venkova tvořila nedílnou součást zásadní proměny společnosti, již zpravidla označujeme jako modernizaci. Obyvatelstvo se stále více účastnilo na veřejném dění a identifikovalo se s určitými politickými ideami, stranami nebo osobnostmi. Politizace společnosti, na níž se výrazně podílela jednotlivá národní hnutí, souvisela s postupující demokratizací politického systému. Utvářela se nová hierarchie vztahů, do níž se stále snažili promlouvat i „tradiční“ držitelé moci, jako církev nebo velcí pozemkoví vlastníci.
Autor: | Milan Řepa |
Nakladatel: | Masarykův ústav AV ČR |
ISBN: | 9788088304470 |
Rok vydání: | 2021 |
Jazyk : | Čeština |
Vazba: | vázaná |
Počet stran: | 421 |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Llewellyn's Little Book of Life...
Milan Řepa
-
Zápisy ze schůzí československé vlády...
Ivan Šťovíček
-
Zápisky II. (1885-1886)
Marie Červinková - Riegrov
-
Slovník představitelů soudní správy v...
Marie Stupková
-
T.G.M. v kostce
Lukáš Rous
-
Věda pod Rokoskou
Jiří Šoukal
-
Josef Dobiáš (1888–1972).
Ivana Koucká
-
Masarykův sborník X.
-
Karel Kramář /1860-1937/
Luboš Velek
-
Čechoslováci v zemích dnešního Benelu...
Sylva Sklenářová
-
Jaroslav Průšek (1906–1980)
Vlasta Mádlová
-
Na pozvání Masarykova ústavu
-
Mnichov ve vzpomínkách pamětníků
-
Josef Pfitzner (1901-1945)
-
Korespondence T. G. Masaryk – Josef K...
Marie Ryantová
-
Drahý pane kancléři... II.