Totemy a indiáni severozápadního pobřeží Pacifiku
31
%
309 Kč 450 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
V předmluvě knihy známý etnograf, prof. PhDr. Josef
Kandert, CSc., mimo jiné píše, že kniha je jedinečným svědectvím o
životě a filosofii současných indiánských obyvatel předmětné
oblasti Severní Ameriky. Celé území tzv. Severozápadního pobřeží
prošlo bouřlivým vývojem, na kterém se podepsal především
velrybářský boom. Evropská i americká potřeba velrybího tuku a
kostic sem přivedla desítky a stovky plavidel s posádkami, z nichž
mnohé neměly jistě daleko do hrdinů románu "Mořský vlk" od Jacka
Londona. Indiáni se na této velrybí horečce podíleli jednak v roli
zásobovatelů, jednak i v roli najímaných plavců a také jako
konkurenti evropských posádek, tedy jako místní lovci velryb. V
každém případě se stali adresáty výrobků evropské i americké
produkce, zejména železných a ocelových nástrojů. Je skoro jisté,
že za obrovským rozvojem zdejšího řezbářství stojí právě i dovážené
nástroje, které výrazně ulehčily námahu všem sochařům a řezbářům.
Byl to nejspíše velrybí boom, který vedl k migraci vnitrozemských
indiánských skupin k pobřeží a ke vzniku velkých vesnic, v nichž se
tyčily desítky pamětních sloupů. V každé vesnici totiž soupeřilo o
moc a společenskou prestiž několik náčelníků a jejich stoupenců.
Vnějším výrazem tohoto soupeření pak bylo vztyčování dřevěných
památníků a budování velkolepých společenských (rodinných či
rodových) domů a také pořádání velkolepých, reprezentativních
hostin označované jako "potlače". Je docela charakteristické, že
naše trampské hnutí si přivlastnilo toto označení, nejspíše proto,
že anglický přepis tohoto pojmu, totiž " potlach", má svou
významovou variantu i v českém tlachání.
Ve druhé polovině 19. století zasáhly do vývoje místních
kultur centrální vlády, a to jak vláda Spojených států, tak
koloniální kanadská vláda. V obou případech byly potlače zakázány s
odůvodněním, že vedou k ožebračování indiánů a že se při nich
odehrávají barbarské a krvavé obřady. Současně bylo započato silné
asimilační úsilí ze strany obou vlád. Když na přelomu 19. a 20.
století započali v této oblasti své etnografické a folkloristické
výzkumy žáci Franze Boase, v čele se samotným panem profesorem,
vypadalo to, že už zkoumají dožívající anebo polomrtvou kulturu.
Knížka, kterou držíte v ruce, dokazuje, že to byla předčasně
pesimistická domněnka. Autor v ní totiž představuje svět moderních
indiánů, jimž se podařilo transformovat staré tradice, mnohdy až
dodatečně oživené i díky etnografickým monografiím boasovské
generace, do podoby současné kultury. Je to, pochopitelně, jiná
kultura než byla ta zobrazovaná na kresbách Malaspinovy výpravy v
18. století, anebo popisovaná v povídkách Jacka Londona. Je to však
v každém případě svébytná a indiánská kultura současné Severní
Ameriky
V předmluvě knihy známý etnograf, prof. PhDr. Josef
Kandert, CSc., mimo jiné píše, že kniha je jedinečným svědectvím o
životě a filosofii současných indiánských obyvatel předmětné
oblasti Severní Ameriky. Celé území tzv. Severozápadního pobřeží
prošlo bouřlivým vývojem, na kterém se podepsal především
velrybářský boom. Evropská i americká potřeba velrybího tuku a
kostic sem přivedla desítky a stovky plavidel s posádkami, z nichž
mnohé neměly jistě daleko do hrdinů románu "Mořský vlk" od Jacka
Londona. Indiáni se na této velrybí horečce podíleli jednak v roli
zásobovatelů, jednak i v roli najímaných plavců a také jako
konkurenti evropských posádek, tedy jako místní lovci velryb. V
každém případě se stali adresáty výrobků evropské i americké
produkce, zejména železných a ocelových nástrojů. Je skoro jisté,
že za obrovským rozvojem zdejšího řezbářství stojí právě i dovážené
nástroje, které výrazně ulehčily námahu všem sochařům a řezbářům.
Byl to nejspíše velrybí boom, který vedl k migraci vnitrozemských
indiánských skupin k pobřeží a ke vzniku velkých vesnic, v nichž se
tyčily desítky pamětních sloupů. V každé vesnici totiž soupeřilo o
moc a společenskou prestiž několik náčelníků a jejich stoupenců.
Vnějším výrazem tohoto soupeření pak bylo vztyčování dřevěných
památníků a budování velkolepých společenských (rodinných či
rodových) domů a také pořádání velkolepých, reprezentativních
hostin označované jako "potlače". Je docela charakteristické, že
naše trampské hnutí si přivlastnilo toto označení, nejspíše proto,
že anglický přepis tohoto pojmu, totiž " potlach", má svou
významovou variantu i v českém tlachání.
Ve druhé polovině 19. století zasáhly do vývoje místních
kultur centrální vlády, a to jak vláda Spojených států, tak
koloniální kanadská vláda. V obou případech byly potlače zakázány s
odůvodněním, že vedou k ožebračování indiánů a že se při nich
odehrávají barbarské a krvavé obřady. Současně bylo započato silné
asimilační úsilí ze strany obou vlád. Když na přelomu 19. a 20.
století započali v této oblasti své etnografické a folkloristické
výzkumy žáci Franze Boase, v čele se samotným panem profesorem,
vypadalo to, že už zkoumají dožívající anebo polomrtvou kulturu.
Knížka, kterou držíte v ruce, dokazuje, že to byla předčasně
pesimistická domněnka. Autor v ní totiž představuje svět moderních
indiánů, jimž se podařilo transformovat staré tradice, mnohdy až
dodatečně oživené i díky etnografickým monografiím boasovské
generace, do podoby současné kultury. Je to, pochopitelně, jiná
kultura než byla ta zobrazovaná na kresbách Malaspinovy výpravy v
18. století, anebo popisovaná v povídkách Jacka Londona. Je to však
v každém případě svébytná a indiánská kultura současné Severní
Ameriky
V předmluvě knihy známý etnograf, prof. PhDr. Josef
Kandert, CSc., mimo jiné píše, že kniha je jedinečným svědectvím o
životě a filosofii současných indiánských obyvatel předmětné
oblasti Severní Ameriky. Celé území tzv. Severozápadního pobřeží
prošlo bouřlivým vývojem, na kterém se podepsal především
velrybářský boom. Evropská i americká potřeba velrybího tuku a
kostic sem přivedla desítky a stovky plavidel s posádkami, z nichž
mnohé neměly jistě daleko do hrdinů románu "Mořský vlk" od Jacka
Londona. Indiáni se na této velrybí horečce podíleli jednak v roli
zásobovatelů, jednak i v roli najímaných plavců a také jako
konkurenti evropských posádek, tedy jako místní lovci velryb. V
každém případě se stali adresáty výrobků evropské i americké
produkce, zejména železných a ocelových nástrojů. Je skoro jisté,
že za obrovským rozvojem zdejšího řezbářství stojí právě i dovážené
nástroje, které výrazně ulehčily námahu všem sochařům a řezbářům.
Byl to nejspíše velrybí boom, který vedl k migraci vnitrozemských
indiánských skupin k pobřeží a ke vzniku velkých vesnic, v nichž se
tyčily desítky pamětních sloupů. V každé vesnici totiž soupeřilo o
moc a společenskou prestiž několik náčelníků a jejich stoupenců.
Vnějším výrazem tohoto soupeření pak bylo vztyčování dřevěných
památníků a budování velkolepých společenských (rodinných či
rodových) domů a také pořádání velkolepých, reprezentativních
hostin označované jako "potlače". Je docela charakteristické, že
naše trampské hnutí si přivlastnilo toto označení, nejspíše proto,
že anglický přepis tohoto pojmu, totiž " potlach", má svou
významovou variantu i v českém tlachání.
Ve druhé polovině 19. století zasáhly do vývoje místních
kultur centrální vlády, a to jak vláda Spojených států, tak
koloniální kanadská vláda. V obou případech byly potlače zakázány s
odůvodněním, že vedou k ožebračování indiánů a že se při nich
odehrávají barbarské a krvavé obřady. Současně bylo započato silné
asimilační úsilí ze strany obou vlád. Když na přelomu 19. a 20.
století započali v této oblasti své etnografické a folkloristické
výzkumy žáci Franze Boase, v čele se samotným panem profesorem,
vypadalo to, že už zkoumají dožívající anebo polomrtvou kulturu.
Knížka, kterou držíte v ruce, dokazuje, že to byla předčasně
pesimistická domněnka. Autor v ní totiž představuje svět moderních
indiánů, jimž se podařilo transformovat staré tradice, mnohdy až
dodatečně oživené i díky etnografickým monografiím boasovské
generace, do podoby současné kultury. Je to, pochopitelně, jiná
kultura než byla ta zobrazovaná na kresbách Malaspinovy výpravy v
18. století, anebo popisovaná v povídkách Jacka Londona. Je to však
v každém případě svébytná a indiánská kultura současné Severní
Ameriky
V předmluvě knihy známý etnograf, prof. PhDr. Josef
Kandert, CSc., mimo jiné píše, že kniha je jedinečným svědectvím o
životě a filosofii současných indiánských obyvatel předmětné
oblasti Severní Ameriky. Celé území tzv. Severozápadního pobřeží
prošlo bouřlivým vývojem, na kterém se podepsal především
velrybářský boom. Evropská i americká potřeba velrybího tuku a
kostic sem přivedla desítky a stovky plavidel s posádkami, z nichž
mnohé neměly jistě daleko do hrdinů románu "Mořský vlk" od Jacka
Londona. Indiáni se na této velrybí horečce podíleli jednak v roli
zásobovatelů, jednak i v roli najímaných plavců a také jako
konkurenti evropských posádek, tedy jako místní lovci velryb. V
každém případě se stali adresáty výrobků evropské i americké
produkce, zejména železných a ocelových nástrojů. Je skoro jisté,
že za obrovským rozvojem zdejšího řezbářství stojí právě i dovážené
nástroje, které výrazně ulehčily námahu všem sochařům a řezbářům.
Byl to nejspíše velrybí boom, který vedl k migraci vnitrozemských
indiánských skupin k pobřeží a ke vzniku velkých vesnic, v nichž se
tyčily desítky pamětních sloupů. V každé vesnici totiž soupeřilo o
moc a společenskou prestiž několik náčelníků a jejich stoupenců.
Vnějším výrazem tohoto soupeření pak bylo vztyčování dřevěných
památníků a budování velkolepých společenských (rodinných či
rodových) domů a také pořádání velkolepých, reprezentativních
hostin označované jako "potlače". Je docela charakteristické, že
naše trampské hnutí si přivlastnilo toto označení, nejspíše proto,
že anglický přepis tohoto pojmu, totiž " potlach", má svou
významovou variantu i v českém tlachání.
Ve druhé polovině 19. století zasáhly do vývoje místních
kultur centrální vlády, a to jak vláda Spojených států, tak
koloniální kanadská vláda. V obou případech byly potlače zakázány s
odůvodněním, že vedou k ožebračování indiánů a že se při nich
odehrávají barbarské a krvavé obřady. Současně bylo započato silné
asimilační úsilí ze strany obou vlád. Když na přelomu 19. a 20.
století započali v této oblasti své etnografické a folkloristické
výzkumy žáci Franze Boase, v čele se samotným panem profesorem,
vypadalo to, že už zkoumají dožívající anebo polomrtvou kulturu.
Knížka, kterou držíte v ruce, dokazuje, že to byla předčasně
pesimistická domněnka. Autor v ní totiž představuje svět moderních
indiánů, jimž se podařilo transformovat staré tradice, mnohdy až
dodatečně oživené i díky etnografickým monografiím boasovské
generace, do podoby současné kultury. Je to, pochopitelně, jiná
kultura než byla ta zobrazovaná na kresbách Malaspinovy výpravy v
18. století, anebo popisovaná v povídkách Jacka Londona. Je to však
v každém případě svébytná a indiánská kultura současné Severní
Ameriky
Autor: | Ivan Makásek |
Nakladatel: | Makásek Ivan |
ISBN: | 978-80-254-6533-2 |
Rok vydání: | 2010 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Vazba: | Pevná bez přebalu lesklá |
Počet stran: | 320 |
Zařazení: | monografie • Indiáni Severní Ameriky • indiánské umění |
Mohlo by se vám také líbit..