Jahodová proklamace
293 Kč
Odesíláme do 1 až 2 týdnů
Sleva až 70% u třetiny knih
Jedna z klíčových knih 60. let 20. století, jejíž
děj je spíše známý z filmového zpracování režiséra Stuarta Hagmanna
z roku 1970. Kniha působivě zachycuje zrání mladého studenta v době
kulminující války ve Vietnamu, protiválečných demonstrací,
květinových dětí a hippiesovských ideálů. Popisuje revoluční nálady
na Kolumbijské univerzitě v New Yorku v průběhu roku 1968. Kromě
reportážního popisu demonstrací, obsazování univerzitních objektů
studenty, pochodů proti válce ve Vietnamu, policejních akcí,
zatýkání a soudních stání vkládá autor do knihy úvahy o dobru a
zlu, míru a válce, generačním rozdílu, o důvodech vzájemného
nepochopení mezi bílými a černými, a zároveň i líčí vývoj vlastního
milostného vztahu.
James S. Kunen na poměrně malé ploše vykreslil velmi působivý
obraz jedné historické etapy, která je i po takřka čtyřiceti letech
od svého vydání svými postřehy nadčasová a stále aktuální.
Hodnotu knihy dále zvyšuje i skutečnost, že autor nepatří – a
ani patřit nechce – mezi hippiesovské revolucionáře typu Jerryho
Rubina či Abbieho Hoffmana, stále si uchovává kritický (místy
značně ironický) odstup od obou stran konfliktu, takže je schopen
vidět jejich kladné i záporné stránky. Uvědomuje si i rozdílnost
cílů bílých studentů a černých obyvatel Harlemu a nemožnost
dlouhodobější revoluční koalice. Přesto se revoluce účastní,
protože si uvědomuje, že ve vypjatých chvílích prostě nelze zůstat
stranou. (Je zajímavé porovnat knihu s románem Normana Mailera
Armády noci ze stejného období.)
Kunen si nedělá žádné iluze, že by revolta mohla dosáhnout
nějakých zásadních společenských změn, a pokud by se tak náhodou
stalo, žádné velké štěstí v tom nevidí.
České vydání knihy je doplněno podrobnými vysvětlivkami a
doslovem.
Jedna z klíčových knih 60. let 20. století, jejíž
děj je spíše známý z filmového zpracování režiséra Stuarta Hagmanna
z roku 1970. Kniha působivě zachycuje zrání mladého studenta v době
kulminující války ve Vietnamu, protiválečných demonstrací,
květinových dětí a hippiesovských ideálů. Popisuje revoluční nálady
na Kolumbijské univerzitě v New Yorku v průběhu roku 1968. Kromě
reportážního popisu demonstrací, obsazování univerzitních objektů
studenty, pochodů proti válce ve Vietnamu, policejních akcí,
zatýkání a soudních stání vkládá autor do knihy úvahy o dobru a
zlu, míru a válce, generačním rozdílu, o důvodech vzájemného
nepochopení mezi bílými a černými, a zároveň i líčí vývoj vlastního
milostného vztahu.
James S. Kunen na poměrně malé ploše vykreslil velmi působivý
obraz jedné historické etapy, která je i po takřka čtyřiceti letech
od svého vydání svými postřehy nadčasová a stále aktuální.
Hodnotu knihy dále zvyšuje i skutečnost, že autor nepatří – a
ani patřit nechce – mezi hippiesovské revolucionáře typu Jerryho
Rubina či Abbieho Hoffmana, stále si uchovává kritický (místy
značně ironický) odstup od obou stran konfliktu, takže je schopen
vidět jejich kladné i záporné stránky. Uvědomuje si i rozdílnost
cílů bílých studentů a černých obyvatel Harlemu a nemožnost
dlouhodobější revoluční koalice. Přesto se revoluce účastní,
protože si uvědomuje, že ve vypjatých chvílích prostě nelze zůstat
stranou. (Je zajímavé porovnat knihu s románem Normana Mailera
Armády noci ze stejného období.)
Kunen si nedělá žádné iluze, že by revolta mohla dosáhnout
nějakých zásadních společenských změn, a pokud by se tak náhodou
stalo, žádné velké štěstí v tom nevidí.
České vydání knihy je doplněno podrobnými vysvětlivkami a
doslovem.
Jedna z klíčových knih 60. let 20. století, jejíž
děj je spíše známý z filmového zpracování režiséra Stuarta Hagmanna
z roku 1970. Kniha působivě zachycuje zrání mladého studenta v době
kulminující války ve Vietnamu, protiválečných demonstrací,
květinových dětí a hippiesovských ideálů. Popisuje revoluční nálady
na Kolumbijské univerzitě v New Yorku v průběhu roku 1968. Kromě
reportážního popisu demonstrací, obsazování univerzitních objektů
studenty, pochodů proti válce ve Vietnamu, policejních akcí,
zatýkání a soudních stání vkládá autor do knihy úvahy o dobru a
zlu, míru a válce, generačním rozdílu, o důvodech vzájemného
nepochopení mezi bílými a černými, a zároveň i líčí vývoj vlastního
milostného vztahu.
James S. Kunen na poměrně malé ploše vykreslil velmi působivý
obraz jedné historické etapy, která je i po takřka čtyřiceti letech
od svého vydání svými postřehy nadčasová a stále aktuální.
Hodnotu knihy dále zvyšuje i skutečnost, že autor nepatří – a
ani patřit nechce – mezi hippiesovské revolucionáře typu Jerryho
Rubina či Abbieho Hoffmana, stále si uchovává kritický (místy
značně ironický) odstup od obou stran konfliktu, takže je schopen
vidět jejich kladné i záporné stránky. Uvědomuje si i rozdílnost
cílů bílých studentů a černých obyvatel Harlemu a nemožnost
dlouhodobější revoluční koalice. Přesto se revoluce účastní,
protože si uvědomuje, že ve vypjatých chvílích prostě nelze zůstat
stranou. (Je zajímavé porovnat knihu s románem Normana Mailera
Armády noci ze stejného období.)
Kunen si nedělá žádné iluze, že by revolta mohla dosáhnout
nějakých zásadních společenských změn, a pokud by se tak náhodou
stalo, žádné velké štěstí v tom nevidí.
České vydání knihy je doplněno podrobnými vysvětlivkami a
doslovem.
Jedna z klíčových knih 60. let 20. století, jejíž
děj je spíše známý z filmového zpracování režiséra Stuarta Hagmanna
z roku 1970. Kniha působivě zachycuje zrání mladého studenta v době
kulminující války ve Vietnamu, protiválečných demonstrací,
květinových dětí a hippiesovských ideálů. Popisuje revoluční nálady
na Kolumbijské univerzitě v New Yorku v průběhu roku 1968. Kromě
reportážního popisu demonstrací, obsazování univerzitních objektů
studenty, pochodů proti válce ve Vietnamu, policejních akcí,
zatýkání a soudních stání vkládá autor do knihy úvahy o dobru a
zlu, míru a válce, generačním rozdílu, o důvodech vzájemného
nepochopení mezi bílými a černými, a zároveň i líčí vývoj vlastního
milostného vztahu.
James S. Kunen na poměrně malé ploše vykreslil velmi působivý
obraz jedné historické etapy, která je i po takřka čtyřiceti letech
od svého vydání svými postřehy nadčasová a stále aktuální.
Hodnotu knihy dále zvyšuje i skutečnost, že autor nepatří – a
ani patřit nechce – mezi hippiesovské revolucionáře typu Jerryho
Rubina či Abbieho Hoffmana, stále si uchovává kritický (místy
značně ironický) odstup od obou stran konfliktu, takže je schopen
vidět jejich kladné i záporné stránky. Uvědomuje si i rozdílnost
cílů bílých studentů a černých obyvatel Harlemu a nemožnost
dlouhodobější revoluční koalice. Přesto se revoluce účastní,
protože si uvědomuje, že ve vypjatých chvílích prostě nelze zůstat
stranou. (Je zajímavé porovnat knihu s románem Normana Mailera
Armády noci ze stejného období.)
Kunen si nedělá žádné iluze, že by revolta mohla dosáhnout
nějakých zásadních společenských změn, a pokud by se tak náhodou
stalo, žádné velké štěstí v tom nevidí.
České vydání knihy je doplněno podrobnými vysvětlivkami a
doslovem.
Jedna z klíčových knih 60. let 20. století, jejíž
děj je spíše známý z filmového zpracování režiséra Stuarta Hagmanna
z roku 1970. Kniha působivě zachycuje zrání mladého studenta v době
kulminující války ve Vietnamu, protiválečných demonstrací,
květinových dětí a hippiesovských ideálů. Popisuje revoluční nálady
na Kolumbijské univerzitě v New Yorku v průběhu roku 1968. Kromě
reportážního popisu demonstrací, obsazování univerzitních objektů
studenty, pochodů proti válce ve Vietnamu, policejních akcí,
zatýkání a soudních stání vkládá autor do knihy úvahy o dobru a
zlu, míru a válce, generačním rozdílu, o důvodech vzájemného
nepochopení mezi bílými a černými, a zároveň i líčí vývoj vlastního
milostného vztahu.
James S. Kunen na poměrně malé ploše vykreslil velmi působivý
obraz jedné historické etapy, která je i po takřka čtyřiceti letech
od svého vydání svými postřehy nadčasová a stále aktuální.
Hodnotu knihy dále zvyšuje i skutečnost, že autor nepatří – a
ani patřit nechce – mezi hippiesovské revolucionáře typu Jerryho
Rubina či Abbieho Hoffmana, stále si uchovává kritický (místy
značně ironický) odstup od obou stran konfliktu, takže je schopen
vidět jejich kladné i záporné stránky. Uvědomuje si i rozdílnost
cílů bílých studentů a černých obyvatel Harlemu a nemožnost
dlouhodobější revoluční koalice. Přesto se revoluce účastní,
protože si uvědomuje, že ve vypjatých chvílích prostě nelze zůstat
stranou. (Je zajímavé porovnat knihu s románem Normana Mailera
Armády noci ze stejného období.)
Kunen si nedělá žádné iluze, že by revolta mohla dosáhnout
nějakých zásadních společenských změn, a pokud by se tak náhodou
stalo, žádné velké štěstí v tom nevidí.
České vydání knihy je doplněno podrobnými vysvětlivkami a
doslovem.
Autor: | James S. Kunen |
Nakladatel: | Maťa |
ISBN: | 80-7287-113-7 |
Rok vydání: | 2006 |
Jazyk : | Čeština |
Vazba: | Vázaný |
Počet stran: | 264 |
Zařazení: | americké romány |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Nenech se zas oblbnout
Alex Švamberk
-
Obyčejný mrtvý otec
Uršuľa Kovalyk
-
Zuby nehty
Jaroslav Riedel
-
Tati, tobě přeskočilo
William Saroyan
-
Lidská tragikomedie
Ladislav Klíma
-
Visací zámek
Antonín Kocábek
-
Muži v offsidu
Karel Poláček
-
Rotten
Johnny Rotten
-
The Plastic People of the Universe
The Plastic People O
-
Nahý oběd
Burroughs William S.
-
Písně starodávné lidu obecného českéh...
Jan Jeník z Bratřic
-
...a poslední kouř
Jan Pelc
-
Šmírák
Jan Pelc
-
Svět v zrnku písku
William Blake
-
Hory a řeky bez konce
Gary Snyder
-
Apatie k ďáblu
Nick Kent