Upanišady
26
%
406 Kč 548 Kč
Zboží skladem, ihned k odeslaní
Pokud objednám nyní, kdy zboží dostanu
Sleva až 70% u třetiny knih
Skvost světové literatury, nejvýznamnější a
filosofické posvátné texty staré Indie (8.-3. stol. př. n. l.),
svým kulturním významem srovnatelné s biblí. Základní texty
hinduismu, jógy a indické filosofie i východisko buddhismu. Třináct
starých indických posvátných textů - nejstarší a hlavní upanišady
Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá,
Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní -
ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel, jenž
texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých
komentářů (mj. Šankary ad. myslitelů) i moderních indických a
západních badatelů či překladatelů. Za překlad tohoto díla obdržel
Státní cenu.
Krátké období zhruba pěti set let v 8.-3. stol. př. n. l, kdy
nejstarší upanišady vznikaly, považují současní filosofové za
"osovou dobu lidských dějin" (Jaspers), protože tehdy se zformovaly
základy světového myšlení, jak jej známe prakticky až do
současnosti. V té době totiž žili nejvýznamnější řečtí filosofové i
izraelští proroci, perský Zarathuštra, upanišadoví myslitelé,
Buddha, Lao-c' i Konfucius.
Starověcí indičtí mudrci, ršiové, hledali vyšší moudrost, než
jsou pouhé světské znalosti. Zatímco ranější védské texty se
soustřeďovaly na spojení mezi rituálem a vesmírnými sférami, zájem
upanišadových myslitelů se přesunul na lidskou osobu; pátrají po
spojení mezi částmi lidského organismu a kosmickými skutečnostmi.
Domnívali se, že vesmír představuje předivo vztahů, že věci, které
se jeví, jako by stály samy a odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty
s jinými věcmi. Proto soustředili svou pozornost především na
hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky lidského bytí: o
uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o jeho
podstatě, schopnostech a možnostech. Závěrem upanišad je pak
rovnice: átman, podstata "já", se rovná brahma, nejzazší realita
světa.
Upanišady nevytvořily žádný ucelený filosofický systém, ale
nabízejí spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Dodnes
však představují jsou jedny z nejdůležitějších a nejvlivnějších
indických posvátných knih. Některé z nich tvoří základní texty
hluboké indické filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé
sekty lidového hinduismu i asketickou jógu. Rovněž tvořily
myšlenkové i východisko buddhismu a džinismu. Prostřednictvím
buddhismu pak ršiové předali toto hluboké duchovní dědictví i
ostatním národům Asie. V 19. století ovlivnily rovněž řadu
západních myslitelů (mj. A. Schopenhauer, u nás např. O. Březina
ad.). I dnes se na ně odvolávají nejvýznamnější učitelé jógy na
Západě.
Skvost světové literatury, nejvýznamnější a
filosofické posvátné texty staré Indie (8.-3. stol. př. n. l.),
svým kulturním významem srovnatelné s biblí. Základní texty
hinduismu, jógy a indické filosofie i východisko buddhismu. Třináct
starých indických posvátných textů - nejstarší a hlavní upanišady
Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá,
Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní -
ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel, jenž
texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých
komentářů (mj. Šankary ad. myslitelů) i moderních indických a
západních badatelů či překladatelů. Za překlad tohoto díla obdržel
Státní cenu.
Krátké období zhruba pěti set let v 8.-3. stol. př. n. l, kdy
nejstarší upanišady vznikaly, považují současní filosofové za
"osovou dobu lidských dějin" (Jaspers), protože tehdy se zformovaly
základy světového myšlení, jak jej známe prakticky až do
současnosti. V té době totiž žili nejvýznamnější řečtí filosofové i
izraelští proroci, perský Zarathuštra, upanišadoví myslitelé,
Buddha, Lao-c' i Konfucius.
Starověcí indičtí mudrci, ršiové, hledali vyšší moudrost, než
jsou pouhé světské znalosti. Zatímco ranější védské texty se
soustřeďovaly na spojení mezi rituálem a vesmírnými sférami, zájem
upanišadových myslitelů se přesunul na lidskou osobu; pátrají po
spojení mezi částmi lidského organismu a kosmickými skutečnostmi.
Domnívali se, že vesmír představuje předivo vztahů, že věci, které
se jeví, jako by stály samy a odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty
s jinými věcmi. Proto soustředili svou pozornost především na
hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky lidského bytí: o
uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o jeho
podstatě, schopnostech a možnostech. Závěrem upanišad je pak
rovnice: átman, podstata "já", se rovná brahma, nejzazší realita
světa.
Upanišady nevytvořily žádný ucelený filosofický systém, ale
nabízejí spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Dodnes
však představují jsou jedny z nejdůležitějších a nejvlivnějších
indických posvátných knih. Některé z nich tvoří základní texty
hluboké indické filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé
sekty lidového hinduismu i asketickou jógu. Rovněž tvořily
myšlenkové i východisko buddhismu a džinismu. Prostřednictvím
buddhismu pak ršiové předali toto hluboké duchovní dědictví i
ostatním národům Asie. V 19. století ovlivnily rovněž řadu
západních myslitelů (mj. A. Schopenhauer, u nás např. O. Březina
ad.). I dnes se na ně odvolávají nejvýznamnější učitelé jógy na
Západě.
Skvost světové literatury, nejvýznamnější a
filosofické posvátné texty staré Indie (8.-3. stol. př. n. l.),
svým kulturním významem srovnatelné s biblí. Základní texty
hinduismu, jógy a indické filosofie i východisko buddhismu. Třináct
starých indických posvátných textů - nejstarší a hlavní upanišady
Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá,
Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní -
ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel, jenž
texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých
komentářů (mj. Šankary ad. myslitelů) i moderních indických a
západních badatelů či překladatelů. Za překlad tohoto díla obdržel
Státní cenu.
Krátké období zhruba pěti set let v 8.-3. stol. př. n. l, kdy
nejstarší upanišady vznikaly, považují současní filosofové za
"osovou dobu lidských dějin" (Jaspers), protože tehdy se zformovaly
základy světového myšlení, jak jej známe prakticky až do
současnosti. V té době totiž žili nejvýznamnější řečtí filosofové i
izraelští proroci, perský Zarathuštra, upanišadoví myslitelé,
Buddha, Lao-c' i Konfucius.
Starověcí indičtí mudrci, ršiové, hledali vyšší moudrost, než
jsou pouhé světské znalosti. Zatímco ranější védské texty se
soustřeďovaly na spojení mezi rituálem a vesmírnými sférami, zájem
upanišadových myslitelů se přesunul na lidskou osobu; pátrají po
spojení mezi částmi lidského organismu a kosmickými skutečnostmi.
Domnívali se, že vesmír představuje předivo vztahů, že věci, které
se jeví, jako by stály samy a odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty
s jinými věcmi. Proto soustředili svou pozornost především na
hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky lidského bytí: o
uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o jeho
podstatě, schopnostech a možnostech. Závěrem upanišad je pak
rovnice: átman, podstata "já", se rovná brahma, nejzazší realita
světa.
Upanišady nevytvořily žádný ucelený filosofický systém, ale
nabízejí spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Dodnes
však představují jsou jedny z nejdůležitějších a nejvlivnějších
indických posvátných knih. Některé z nich tvoří základní texty
hluboké indické filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé
sekty lidového hinduismu i asketickou jógu. Rovněž tvořily
myšlenkové i východisko buddhismu a džinismu. Prostřednictvím
buddhismu pak ršiové předali toto hluboké duchovní dědictví i
ostatním národům Asie. V 19. století ovlivnily rovněž řadu
západních myslitelů (mj. A. Schopenhauer, u nás např. O. Březina
ad.). I dnes se na ně odvolávají nejvýznamnější učitelé jógy na
Západě.
Skvost světové literatury, nejvýznamnější a
filosofické posvátné texty staré Indie (8.-3. stol. př. n. l.),
svým kulturním významem srovnatelné s biblí. Základní texty
hinduismu, jógy a indické filosofie i východisko buddhismu. Třináct
starých indických posvátných textů - nejstarší a hlavní upanišady
Brhadáranjaka, Čhándógja, Aitaréja, Taittiríja, Kaušítakí, Íšá,
Katha, Kéna, Mundaka, Prašna, Mándúkja, Švétašvatara a Maitrajaní -
ze sanskrtských originálů přeložil indolog Dušan Zbavitel, jenž
texty doprovodil i podrobnými poznámkami na základě starých
komentářů (mj. Šankary ad. myslitelů) i moderních indických a
západních badatelů či překladatelů. Za překlad tohoto díla obdržel
Státní cenu.
Krátké období zhruba pěti set let v 8.-3. stol. př. n. l, kdy
nejstarší upanišady vznikaly, považují současní filosofové za
"osovou dobu lidských dějin" (Jaspers), protože tehdy se zformovaly
základy světového myšlení, jak jej známe prakticky až do
současnosti. V té době totiž žili nejvýznamnější řečtí filosofové i
izraelští proroci, perský Zarathuštra, upanišadoví myslitelé,
Buddha, Lao-c' i Konfucius.
Starověcí indičtí mudrci, ršiové, hledali vyšší moudrost, než
jsou pouhé světské znalosti. Zatímco ranější védské texty se
soustřeďovaly na spojení mezi rituálem a vesmírnými sférami, zájem
upanišadových myslitelů se přesunul na lidskou osobu; pátrají po
spojení mezi částmi lidského organismu a kosmickými skutečnostmi.
Domnívali se, že vesmír představuje předivo vztahů, že věci, které
se jeví, jako by stály samy a odděleně, jsou ve skutečnosti spjaty
s jinými věcmi. Proto soustředili svou pozornost především na
hledání odpovědí na ty nejzávažnější otázky lidského bytí: o
uspořádání světa a místě, které v něm zaujímá člověk, o jeho
podstatě, schopnostech a možnostech. Závěrem upanišad je pak
rovnice: átman, podstata "já", se rovná brahma, nejzazší realita
světa.
Upanišady nevytvořily žádný ucelený filosofický systém, ale
nabízejí spíše bohatý zdroj podnětů k zamyšlení a domýšlení. Dodnes
však představují jsou jedny z nejdůležitějších a nejvlivnějších
indických posvátných knih. Některé z nich tvoří základní texty
hluboké indické filosofie advaita-védanty, jiné ovlivnily různé
sekty lidového hinduismu i asketickou jógu. Rovněž tvořily
myšlenkové i východisko buddhismu a džinismu. Prostřednictvím
buddhismu pak ršiové předali toto hluboké duchovní dědictví i
ostatním národům Asie. V 19. století ovlivnily rovněž řadu
západních myslitelů (mj. A. Schopenhauer, u nás např. O. Březina
ad.). I dnes se na ně odvolávají nejvýznamnější učitelé jógy na
Západě.
Nakladatel: | DharmaGaia |
ISBN: | 80-86685-34-9 |
Rok vydání: | 2004 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Vazba: | Pevná bez přebalu lesklá |
Počet stran: | 448 |
Zařazení: | texty • komentovaná vydání • hinduismus • indická filozofie • upanišady |
Mohlo by se vám také líbit..
-
Osho Zen Tarot
Thomas Greiner
-
Dalajlamova kočka a síla meditace
David Michie
-
Tao te ťing (váz.)
Lao-c´
-
Žádná setkání nejsou náhodná
Kay Pollak
-
Klasická hathajóga
Reinhard Gammenthaler
-
Védy, Upanišady a Bhagavadgíta
Chinmoy Sri
-
Tao Te Ťing
Lao-c´
-
Žít naplno
OSHO
-
Život mezi životy Naše nesmrtelné bytí
Newton Michael
-
Buddhismus a kvantová fyzika
Kohl, Christian Thomas
-
Cesty duší Od konců k začátkům
Newton Michael
-
Duchovně nevhodný mystik
Thomas Greiner
-
Prameny moudrosti
Prosecký, Jiří
-
Otevření Dračí brány
Kaiguo, Chen; Shunchao, Zheng
-
Jednota v rozmanitosti.
-
Pomalé rodičovství
Helle Heckmannová