Příběh perspektivy - dějiny jedné ideje
11
%
261 Kč 295 Kč
Sleva až 70% u třetiny knih
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších
dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z
jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším
výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Perspektiva je vnímána především jako nástroj iluze. Jako
formální princip tvorby obrazů odpovídajících nejvíce reálné
zkušenosti. Za typické nástroje perspektivy je pokládáno zmenšování
předmětů a figur v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele,
projekce, tj. zmenšování poměru stran a úhlů atd. Tuto omezenou
představu o perspektivě jako racionální geometrické konstrukci
doplnilo zkoumání jejího paradigmatického potenciálu, které její
význam rozšířilo o otázky související s celou historií západní
intelektuální tradice.
Záměrem knihy není podat výklad k matematickému či
geometrickému modelu perspektivy (a anti-perspektivy), ale ukázat
ji v roli symbolu či emblému, ať již v teoretických pojednáních
nebo jako součást výtvarných děl od renesance až po současnou dobu.
Petr Ingerle (* 1968)
Absolvoval dějiny umění a historii na Filozofické fakultě MU
v Brně a jednoleté studium dějin a filozofie umění a architektury
na Central European University v Praze. Od roku 1999 pracuje v
Moravské galerii v Brně, v současnosti jako kurátor sbírky kresby a
grafiky 20. století. Připravil několik menších výstav současného
umění a výstavní projekty Melancholie, Možnosti záznamů a Plocha,
hloubka, prostor. Dále publikoval ve sbornících Pictura verba
cupit, Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění a
katalozích Ejhle světlo a V zrcadle stínů. Umění a civilizace
barokní Moravy.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších
dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z
jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším
výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Perspektiva je vnímána především jako nástroj iluze. Jako
formální princip tvorby obrazů odpovídajících nejvíce reálné
zkušenosti. Za typické nástroje perspektivy je pokládáno zmenšování
předmětů a figur v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele,
projekce, tj. zmenšování poměru stran a úhlů atd. Tuto omezenou
představu o perspektivě jako racionální geometrické konstrukci
doplnilo zkoumání jejího paradigmatického potenciálu, které její
význam rozšířilo o otázky související s celou historií západní
intelektuální tradice.
Záměrem knihy není podat výklad k matematickému či
geometrickému modelu perspektivy (a anti-perspektivy), ale ukázat
ji v roli symbolu či emblému, ať již v teoretických pojednáních
nebo jako součást výtvarných děl od renesance až po současnou dobu.
Petr Ingerle (* 1968)
Absolvoval dějiny umění a historii na Filozofické fakultě MU
v Brně a jednoleté studium dějin a filozofie umění a architektury
na Central European University v Praze. Od roku 1999 pracuje v
Moravské galerii v Brně, v současnosti jako kurátor sbírky kresby a
grafiky 20. století. Připravil několik menších výstav současného
umění a výstavní projekty Melancholie, Možnosti záznamů a Plocha,
hloubka, prostor. Dále publikoval ve sbornících Pictura verba
cupit, Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění a
katalozích Ejhle světlo a V zrcadle stínů. Umění a civilizace
barokní Moravy.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších
dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z
jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším
výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Perspektiva je vnímána především jako nástroj iluze. Jako
formální princip tvorby obrazů odpovídajících nejvíce reálné
zkušenosti. Za typické nástroje perspektivy je pokládáno zmenšování
předmětů a figur v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele,
projekce, tj. zmenšování poměru stran a úhlů atd. Tuto omezenou
představu o perspektivě jako racionální geometrické konstrukci
doplnilo zkoumání jejího paradigmatického potenciálu, které její
význam rozšířilo o otázky související s celou historií západní
intelektuální tradice.
Záměrem knihy není podat výklad k matematickému či
geometrickému modelu perspektivy (a anti-perspektivy), ale ukázat
ji v roli symbolu či emblému, ať již v teoretických pojednáních
nebo jako součást výtvarných děl od renesance až po současnou dobu.
Petr Ingerle (* 1968)
Absolvoval dějiny umění a historii na Filozofické fakultě MU
v Brně a jednoleté studium dějin a filozofie umění a architektury
na Central European University v Praze. Od roku 1999 pracuje v
Moravské galerii v Brně, v současnosti jako kurátor sbírky kresby a
grafiky 20. století. Připravil několik menších výstav současného
umění a výstavní projekty Melancholie, Možnosti záznamů a Plocha,
hloubka, prostor. Dále publikoval ve sbornících Pictura verba
cupit, Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění a
katalozích Ejhle světlo a V zrcadle stínů. Umění a civilizace
barokní Moravy.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších
dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z
jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším
výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Perspektiva je vnímána především jako nástroj iluze. Jako
formální princip tvorby obrazů odpovídajících nejvíce reálné
zkušenosti. Za typické nástroje perspektivy je pokládáno zmenšování
předmětů a figur v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele,
projekce, tj. zmenšování poměru stran a úhlů atd. Tuto omezenou
představu o perspektivě jako racionální geometrické konstrukci
doplnilo zkoumání jejího paradigmatického potenciálu, které její
význam rozšířilo o otázky související s celou historií západní
intelektuální tradice.
Záměrem knihy není podat výklad k matematickému či
geometrickému modelu perspektivy (a anti-perspektivy), ale ukázat
ji v roli symbolu či emblému, ať již v teoretických pojednáních
nebo jako součást výtvarných děl od renesance až po současnou dobu.
Petr Ingerle (* 1968)
Absolvoval dějiny umění a historii na Filozofické fakultě MU
v Brně a jednoleté studium dějin a filozofie umění a architektury
na Central European University v Praze. Od roku 1999 pracuje v
Moravské galerii v Brně, v současnosti jako kurátor sbírky kresby a
grafiky 20. století. Připravil několik menších výstav současného
umění a výstavní projekty Melancholie, Možnosti záznamů a Plocha,
hloubka, prostor. Dále publikoval ve sbornících Pictura verba
cupit, Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění a
katalozích Ejhle světlo a V zrcadle stínů. Umění a civilizace
barokní Moravy.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších
dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z
jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším
výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Perspektiva je vnímána především jako nástroj iluze. Jako
formální princip tvorby obrazů odpovídajících nejvíce reálné
zkušenosti. Za typické nástroje perspektivy je pokládáno zmenšování
předmětů a figur v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele,
projekce, tj. zmenšování poměru stran a úhlů atd. Tuto omezenou
představu o perspektivě jako racionální geometrické konstrukci
doplnilo zkoumání jejího paradigmatického potenciálu, které její
význam rozšířilo o otázky související s celou historií západní
intelektuální tradice.
Záměrem knihy není podat výklad k matematickému či
geometrickému modelu perspektivy (a anti-perspektivy), ale ukázat
ji v roli symbolu či emblému, ať již v teoretických pojednáních
nebo jako součást výtvarných děl od renesance až po současnou dobu.
Petr Ingerle (* 1968)
Absolvoval dějiny umění a historii na Filozofické fakultě MU
v Brně a jednoleté studium dějin a filozofie umění a architektury
na Central European University v Praze. Od roku 1999 pracuje v
Moravské galerii v Brně, v současnosti jako kurátor sbírky kresby a
grafiky 20. století. Připravil několik menších výstav současného
umění a výstavní projekty Melancholie, Možnosti záznamů a Plocha,
hloubka, prostor. Dále publikoval ve sbornících Pictura verba
cupit, Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění a
katalozích Ejhle světlo a V zrcadle stínů. Umění a civilizace
barokní Moravy.
Perspektiva představuje jedno z nejkomplexnějších
dobrodružství evropské civilizace a zároveň je vnímána jako jeden z
jejích největších úspěchů. Je také patrně jediným výraznějším
výsledkem vzájemné spolupráce mezi sférami umění a vědy.
Perspektiva je vnímána především jako nástroj iluze. Jako
formální princip tvorby obrazů odpovídajících nejvíce reálné
zkušenosti. Za typické nástroje perspektivy je pokládáno zmenšování
předmětů a figur v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele,
projekce, tj. zmenšování poměru stran a úhlů atd. Tuto omezenou
představu o perspektivě jako racionální geometrické konstrukci
doplnilo zkoumání jejího paradigmatického potenciálu, které její
význam rozšířilo o otázky související s celou historií západní
intelektuální tradice.
Záměrem knihy není podat výklad k matematickému či
geometrickému modelu perspektivy (a anti-perspektivy), ale ukázat
ji v roli symbolu či emblému, ať již v teoretických pojednáních
nebo jako součást výtvarných děl od renesance až po současnou dobu.
Petr Ingerle (* 1968)
Absolvoval dějiny umění a historii na Filozofické fakultě MU
v Brně a jednoleté studium dějin a filozofie umění a architektury
na Central European University v Praze. Od roku 1999 pracuje v
Moravské galerii v Brně, v současnosti jako kurátor sbírky kresby a
grafiky 20. století. Připravil několik menších výstav současného
umění a výstavní projekty Melancholie, Možnosti záznamů a Plocha,
hloubka, prostor. Dále publikoval ve sbornících Pictura verba
cupit, Libosad. Studie o českém a evropském barokním umění a
katalozích Ejhle světlo a V zrcadle stínů. Umění a civilizace
barokní Moravy.
Autor: | Ingerle Petr |
Nakladatel: | Barrister |
ISBN: | 978-80-87474-09-9 |
Rok vydání: | 2010 |
Jazyk : | Čeština |
Druh: | 1 x kniha |
Vazba: | Brožovaná bez přebalu lesklá |
Počet stran: | 224 |
Zařazení: | monografie • 16.-18. stol. • teorie umění • věda a umění • evropské výtvarné umění • 16.-21. stol. • perspektiva (umění) |
Mohlo by se vám také líbit..